Podle údajů z roku 2015 do roku 2018 Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany a Ministerstvo spravedlnosti poskytly ze státního rozpočtu na prevenci kriminality kolem 295 milionů korun. Šlo o 1 230 projektů. Nejvyšším kontrolorům se však nepodařilo změřit a vyhodnotit jejich konkrétní dopady.

Vysvětluje se to tím, že ministerstva při rozdělování peněz většinou nestanovila měřitelné cíle ani ukazatele, podle kterých se měl vyhodnotit přínos této podpory. Ta směřuje na kamerové systémy, komunitní práci s dětmi a mládeží, probační a resocializační programy nebo prevenci rizikového chování u vojáků.

Největší částku - přes 78 % - z této podpory získalo Ministerstvo vnitra, které je směřovalo na dosažení cílů „zvýšení pocitu bezpečí“ nebo „omezení možnosti páchání protiprávního jednání“.

„MV navíc podporu nesměrovalo do regionů s nejvyšším počtem trestných činů. Rozdělení peněz do jednotlivých regionů neodpovídalo ani indexu rizikovosti krajů, kterou zpracovává samo ministerstvo. Důvodem měl být mj. nízký zájem žadatelů, administrativní náročnost nebo čerpání peněz z jiného dotačního zdroje,“ uvedli na NKÚ.

Uvádí se, že Ministerstvo spravedlnosti během zmíněného období udělilo vyčleněné peníze jenom na tři z pěti priorit, které v rámci prevenci kriminality byly zaměřené na probaci a resocializaci dospělých. Úřad to odůvodnil tím, že programy málo propagoval. Počet žadatelů byl nízký a ministerstvo schválilo všechny žádosti o podporu.

„U 15 z 31 probačních projektů programů MSp se nepodařilo naplnit plánovaný počet klientů. Těch, kteří program úspěšně absolvovali, byla jen necelá polovina. Náklady na jednoho klienta se přitom pohybovaly od 907 do 39 600 korun a nejvyšší náklady měly programy, které čerpaly nejvíce peněz,“ informovali na NKÚ.

Dodali, že maximální finanční limit na klienta nebo počet úspěšných klientů úřad začal hodnotit až v srpnu 2018.

„U podpory MV a MSp si stanovovali měřitelná kritéria pro hodnocení výsledků sami příjemci. Ti je ale nastavili často neměřitelně, například jako „zdravé trávení volného času dětí a mládeže z rizikové skupiny“, „změny chování cílové skupiny“ nebo „mediální ohlasy“,“ uvádí se ve zprávě.

Ministerstvo obrany podle údajů NKÚ v letech 2015 až 2017 kolem 90 % peněz z prevence kriminality směřovalo na nákup vstupenek na kulturní a sportovní akce pro příslušníky resortu nebo rodiny vojáků z povolání. Dělalo to v souladu se zákonem o vojácích z povolání na volnočasové aktivity. Diagnostické a vzdělávací programy však získaly mnohem menší financování.

Na závěr na NKÚ porovnali nastavení programu prevence kriminality a způsob jeho hodnocení v ČR s Estonskem. Uvedli, že pobaltský stát má měřitelné cíle už na strategické úrovni, u programů jsou stanoveny cíle a měřitelné výsledky. Dodali, že většina estonských programů prevence kriminality je založena na praxi dalších evropských zemí a jeho účelnost hodnotí i výzkumní pracovníci.