Bašta poznamenává paradox západní civilizace, která postupem času mění svůj vysoce chválený ideologický směr nebo myšlenku na přesný opak. V Česku našel politik také svůj příklad: vzpomíná, jak na Letné v roce 1989 probíhaly demonstrace pro svobodné volby, ale zdůrazňuje, že dnes na Václaváku lidé protestují proti jejich výsledkům.

„Kruh se uzavřel, po konci unavené totality jsme si dvacet let vyzkoušeli, jaké to je žít v demokracii a posledních deset roků pomalu zabředáme do něčeho, co se někdy nazývá postdemokracie,“ cituje Baštu portál.

Politik se pak zamyslel nad těmito demonstracemi, které probíhají v Česku od dubna. Podle Bašty není jasné, co se stane, pokud Milion chvilek uspěje.

„Zatím nám neřekli, co se stane, když budou úspěšní a definitivně zlikvidují systém nezávislé justice a zařídí doživotní funkční období několika státním zástupcům. Ani co bude po možné demisi premiéra, po které tak volají? Kdo jej má vystřídat? Jejich sponzoři, kvůli kterým mají transparenty v angličtině? Co udělají, když předčasné volby dopadnou skoro stejně jako před dvěma lety? Ba možná z jejich pohledu hůř. Sněhurka ANO zůstane, ale trpaslíků asi už nebude osm. Někteří budou mít problémy s Trikolorou, jiní zase doplatí na to, že po posledních volbách nezdravě zezelenali, takže převlek za piráty už není věrohodný. Další jedou na saních z kopce a nestihli zabrzdit před pětiprocentní hranicí,” uvádí Bašta.

Podle politika však může nastat další scénář, který pokazí plány organizátorů: možná časem lidi zkrátka přestane bavit demonstracie. Jako historický příklad uvádí táborové hnutí v českých zemích (od roku 1868 až po rok 1871), které celkem 143 krát protestovalo proti  rakousko – uherskému státoprávnímu vyrovnání. Císař se ale nepodrobil, nevydržela tehdy ani politika pasivní rezistence. Jako další příklad opakovaných demonstrací Bašta uvádí Žluté vesty, doufá ale, že Milion chvilek nepůjde ve stopách Francouzů.

„Demonstrace podobného typu považuji za symptom postdemokracie. Nepřinášejí žádný alternativní politický program, zaměřují se jen proti osobám (leckdy dost nelogicky) a velmi připomínají desetiminutovky nenávisti z románu 1984 George Orwella. Ovšem již před 150 lety císař dobře věděl, že se proti něčemu podobnému zasahovat nemá. Stačí počkat, až je to přestane bavit,“ podotkl Bašta.

Demonstrace v Česku

V současné době v České republice pod vedením spolku Milion chvilek pro demokracii týden co týden probíhají protivládní demonstrace.

Původně demonstranti požadovali odchod ministryně spravedlnosti Marie Benešové, která se podle nich staví na stranu premiéra Andreje Babiše a ten podle aktivistů tak získává vliv na justici. Po zveřejnění auditní zprávy Evropské komise, podle které se Babiš dlouhodobě nachází ve střetu zájmů a ČR hrozí, že by musela do rozpočtu EU vrátit dotace, organizátoři demonstrace začlenili do svého programu i demisi českého premiéra.

První demonstrace se konala ve 105 obcích České republiky a současně i na Staroměstském náměstí v Praze 29. dubna.

Zatím je za největší demonstraci od rodu 1989 považována akce, která proběhla dne 4. června na Václavském náměstí v Praze. Podle informací organizátorů se jí totiž zúčastnilo až 120 tisíc lidí. Daná akce skončila zpíváním české hymny a demonstranti v průběhu uvedli, že pražské Václavské náměstí jim už nestačí.

Uvádí se, že další demonstrace je naplánována na 26. června a má se konat v Praze na Letné.