V sobotu 15. června Zuzana Čaputová oficiálně nastoupila na post prezidentky Slovenska, krátce po dvanácté hodině složila prezidentský slib do rukou předsedy Ústavního soudu Slovenské republiky.

Ve svém posledním rozhovoru pro slovenskou agenturu TASR nová prezidentka promluvila o svém pohledu na zahraniční politiku republiky. Uvedla, že Slovensko se bude držet hodnotově demokratického směru. Ohledně Ruska řekla, že ho bere za klíčového hráče na mezinárodní scéně, a proto by jej nemělo Slovensko ignorovat.

„Podle mého názoru je nezbytné, abychom s ním (s Ruskem, - poz.red.) měli konstruktivní dialog. Protože pokud spolu nebudeme mluvit, nemohu diskutovat o tom, na co máme rozdílné názory. V mém světě má dialog důležité místo,“ vysvětlila.

Čaputová však podporuje také jiné, ne zcela demokratické jednání EU vůči Rusku. Je tv tom ale jedna výjimka – občané Ruska by podle ní neměli trpět za chyby jeho představitelů.

„Ale také se zcela ztotožňuji se sankcemi a jsem za jejich setrvání. Je však legitimní bavit se o spolupráci v oblastech, které mají přímý dopad na občany Ruské federace. Lidé by neměli trpět za chyby, které dělají jejich političtí představitelé,“ prohlásila prezidentka Slovenska.

Ještě před inaugurací Čaputová naznačovala, že dodržuje názory Evropské unie, která zavedla jednostranné sankce proti Rusku kvůli událostem na Ukrajině a kolem Krymu, který se k Rusku znovu připojil po referendu v roce 2014.

„Jsme součástí EU, která je naším přirozeným prostorem. Máme se snažit být jeho aktivní součástí a brát za něho zodpovědnost,“ sdělila Čaputová v dřívějším rozhovoru.

Jednou z hlavních příčin protiruských sankcí byl incident v Kerčském průlivu.

Co se stalo?

25. listopadu narušily ukrajinské vojenské lodě Berďansk, Nikopol a Jany Kapu státní hranici Ruska. Několik hodin prováděly na místě nebezpečné manévry a ignorovaly požadavky ruských úřadů.

Následně bylo rozhodnuto tyto narušitele zadržet. Na palubě se nacházelo celkem 24 členů armády, včetně pracovníků Služby bezpečnosti Ukrajiny. Všichni byli zatčeni a obviněni z narušení státní hranice.

Kyjev následně obvinil Moskvu z agrese. Ukrajinská vláda na území deseti oblastí vyhlásila válečný stav. Tento režim dovoloval dočasně omezit ústavní práva a svobodu občanů, včetně práva účasti ve volbách.

Ruský prezident Vladimir Putin označil incident v Kerčském průlivu za předem naplánovanou provokaci, která souvisí s velmi malými šancemi Petra Porošenka v blížících se prezidentských volbách. Ruský prezident prohlásil, že pohraničníci plnili své povinnosti, pokud jde o ochranu státní hranice.