Výraznější rozdíly ve výdělcích mezi pohlavími jsou už pouze v pěti zemích Unie.

„Zemí s největším „nesouladem“ mezi platy mužů a žen je Estonsko, kde ženy vydělávají až o 25 % méně než muži. Na druhém místě se umístila Česká republika s rozdílem téměř 22 %,” uvedla analytička Poštovní banky Jana Glasová.

Na opačném konci žebříčku se nachází Rumunsko, ve kterém je platový rozdíl nejmenší, a to jen 5,2 %. Podobně je na tom i Itálie, kde ženy vydělávají jen o 5,3 % méně než muži. V rámci zemí V4 je největší platový rozdíl v Česku. Následuje Slovensko a menší rozdíly než na Slovensku jsou v Maďarsku a v Polsku.

Zároveň Glasová doplnila, že u jižních sousedů Slovenska jsou platy žen o 14 % nižší než platy mužů a v Polsku ženy vydělávají jen zhruba o 7 % méně než muži.

S nižšími platy žen na Slovensku je spojeno několik faktorů.

Podle slov analytičky jsou to individuální zkušenosti, dovednosti a praxi zaměstnanců, úroveň dosaženého vzdělání, ale i rozdílné profese.

Zdůraznila, že existují oblasti či odvětví, ve kterých jsou průměrné platy vyšší, ale pracuje v nich více mužů než žen. Zde jde například o IT sektor či technická odvětví. 

„Kromě toho jsou samozřejmě rozdíly dány i tím, že ženy v určité fázi svého života odcházejí na mateřskou dovolenou, kdy jejich výdělek výrazně klesá. Zároveň platí, že ženy často upřednostňují péči o rodinu před kariérou, kvůli čemuž nezastávají tak často například manažerské a lépe placené pozice,“ doplnila Glasová.

Z hlediska vzdělání je zajímavé, že ženy v průměru dosahují o něco vyššího vzdělání, než jejich mužské polovičky.

„Propastné rozdíly tam ale nejsou. V průměru za celou Unii má dokončené vysokoškolské vzdělání 30 % mužů a 33 % žen. Na Slovensku má ukončenou vysokou školu necelá pětina mužů, ale až téměř 27 % žen,“ podotkla Glasová. 

Na druhou stranu uznala, že dosažený stupeň vzdělání tedy nemá výraznější vliv na výšku mzdového ohodnocení žen.

Zde problém spíše spočívá v tom, že určité studijní obory, které jsou v praxi lépe placené, častěji vystudují muži než ženy. Příkladem může být IT sektor, či jiné technicky zaměřené studium.

Skromnější mzdové ohodnocení žen je spojené také s jejich slabším kariérním růstem. Muži totiž obecně zastávají vyšší pozice než ženy. Slovensko se také nachází na úrovni evropského průměru, jelikož ženy zastávají třetinu manažerských pozic.

„Vliv na nižší výdělky žen má i skutečnost, že ženy častěji pracují na zkrácený úvazek. Tento faktor je ale spíše typický pro vyspělejší západní země Unie,“ říká Glasová.

V průměru za celou Unii pracuje na částečný úvazek pouze 9 % mužů, ale až 32 % žen.

Lídrem je v tomto směru Nizozemsko, kde práci na částečný úvazek využívá až 76 % žen. V čele žebříčku se umístilo i Rakousko a Německo, kde takto pracuje až téměř polovina ženské populace.

Na Slovensku na částečný úvazek pracuje minimum žen, pouze 8 % ze všech zaměstnankyň. Na spodním konci tohoto evropského žebříčku se umístily hlavně nové členské země Unie, kromě Slovenska také Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko či Chorvatsko.

Na začátku měsíce Statistický úřad SR zveřejnil, že průměrná nominální měsíční mzda dosáhla 1 023 eur a v meziročním srovnání stoupla o 7,1 %. Podle Českého statistického úřadu průměrná hrubá měsíční mzda 1. čtvrtletí meziročně vzrostla o 7,4 procenta na 32 466 korun. Podle aktuálního kurzu České národní banky je to 1 265 eur, tedy o sto eur více než na Slovensku.