Podle poslanců změna ústavy v části tykající se imunity prezidenta přispěje k tomu, že výkon funkce hlavy slovenského státu „nebude motivován výsadami, jak je to dnes, ale reálnou touhou a schopností reprezentovat SR navenek i dovnitř v tom nejlepším světle“.

Svou iniciativu poslanci ĽSNS podpořily příkladem z roku 2012, kdy na Slovensku byla zrušena trestněprávní imunita poslanců Národní rady.

„Tímto ustanovením, které přijalo 144 poslanců NR SR a které zároveň vytvořilo z „nadlidí“ rovnocenných lidí, se nastavil směr, jakým se Slovenská republika měla po následující roky vydat,“ uvedli poslanci.

Podle něj se nastal čas zrušit privilegium prezidenta SR, aby bylo možné „posunout demokratické zřízení dál“.

V návrhu se uvádí, že obžalobu na prezidenta za spáchání trestného činu by byla oprávněna podávat NR SR, ale jen v případě, když to podpoří tři pětiny všech poslanců. O obžalobě by měl v prvním stupni rozhodovat Nejvyšší soud SR. Funkci odvolacího soudu by měl plnit senát Ústavního soudu SR a dovolacího soudu - plénum Ústavního soudu SR.

Současně imunitu slovenského prezidenta upravuje čl. 107 ústavy SR. Podle něj lze prezidenta stíhat pouze za úmyslné porušení ústavy nebo za velezradu.

Obžalobu na prezidenta může podat jenom Národní rada SR, pokud se na tom shodne třípětinová většina všech poslanců. O obžalobě následně v plenu rozhoduje Ústavní soud země a v případě prokázání viny zbavuje prezidenta jeho funkce. Odsuzující rozsudek znamená, že tato osoba se již nikdy nemůže opětovně stát prezidentem.

Dne 15. června oficiálně nastoupila na post prezidentky Slovenské republiky Zuzana Čaputová. Ve funkci vystřídala prezidenta Andreje Kisku a se stala první prezidentkou v historii nezávislého Slovenska.

V prezidentských volbách Čaputová zvítězila ve druhém kole s 58 % hlasy a porazila tak místopředsedu Evropské komise pro energetickou unii Maroše Šefčoviče. Před tím, než oznámila svou kandidaturu, zastávala funkci místopředsedkyně strany Progresivní Slovensko.