„Hlavním záměrem předkládaného návrhu zákona je vypustit ze zákona o státním jazyku ustanovení, která bezdůvodně zasahují do svobodného šíření informací pod záminkou ochrany státního jazyka,“ tvrdí předkladatelé. Úpravy navrhují i při používání státního a dalších jazyků při církvích, obcích a školách, uvedl portál Topky.

Podle jejich slov je to čistě deklarativní ustanovení, které nemá reálný význam. Argumentují tím, že používání státního jazyka, menšinových a dalších jazyků je upraveno v konkrétních ustanoveních zákona o státním jazyku a jiných obecně závazných právních předpisech.

„Právní úprava vymezuje, kdy existuje povinnost nebo právo používat který jazyk, používání různých jazyků však nestaví do vzájemného konfliktu, či soutěživé pozice, v níž by některý z jazyků měl být upřednostněn před jiným,“ vysvětlili.

Navrhují také vypustit ustanovení o vedení agendy církví a náboženských společností určené pro veřejnost ve státním jazyce. Nepovažují za nezbytné církvím přikazovat zákonem, v jakém jazyce mají komunikovat s veřejností, rozhodnout by se podle nich měly samy.

Za nezbytné nepovažují ani přikazovat obcím, že jinojazyčné znění kronik musí být obsahově totožné se zněním v slovenském jazyce. Proto navrhují i toto ustanovení vypustit. Doplnit chtějí do zákona možnost používání jiných jazyků při označování obcí, jejich částí, ulic, veřejných prostranství a vyhotovování mapových děl. „Tím není dotčeno používání státního jazyka v oblasti geografických názvů, umožňuje však i používání jiných jazyků,“ tvrdí.

Na jaře veřejnost a také slovenští politici živě probrali návrh zákona o státních symbolech Slovenské republiky, který byl přijat Národní radou SR, a to navzdory veta tehdejšího prezidenta Andreje Kisky. Návrh zákona mimo jiné zahrnuje odstavec o používání státní hymny jiného státu, která by po novelizaci mohla být pouštěna pouze za přítomnosti oficiální delegace z dané země. Za porušení tohoto nařízení by měla hrozit pokuta ve výši sedmi tisíc eur.

Soudě podle prohlášení nové prezidentky, Slovensko opravdu tento víkend začalo novou éru. Dříve první prezidentka v dějinách republiky Zuzana Čaputová představila svou novou tradici, která by měla podpořit menšiny, žijící na území Slovenska. Jde o poradní orgán, který založila prezidentka všech lidí (pozn. takhle si Čaputová říká). Během své předvolební kampaně často říkala, že chce spolupracovat s menšinami.

Podle posledního oficiálního sčítání lidu z roku 2011 Maďaři na Slovensku tvoří největší menšinu - 458 467 občanů, což je 8,5 % populace Slovenska.

Druhou největší menšinou je romská (podle oficiálních zdrojů). K romské národnosti se v roce 2011 přihlásilo 105 738 občanů republiky. 

K rusínské národnosti se ve stejném roce přihlásilo 33  482 obyvatel Slovenska, což představuje 0,6 % populace (třetí nejpočetnější menšina SR).