Politik prohlásil, že úroveň spolupráce „neodpovídá ani nutné, ani možné pro dobrý rozvoj obou zemí“.

„Místo toho, aby soustředila pozornost na německé a evropské zájmy v Rusku, vystupuje federální vláda stále aktivněji na straně administrativy USA, která si přeje eskalaci horečného zbrojení, a provádí vůči Rusku geostrategickou politiku zadržování,“ prohlásil německý politik.

Zdůraznil, že se „míru a bezpečnosti v Evropě a na celém světě nedá dosáhnout ani bez Ruska, ani v boji s ním“.

Za způsob obnovení dialogu mezi Německem a Ruskem považuje Gysi vzájemné zrušení sankcí.

Řekl, že „to potřebuje samozřejmě příslušný postoj (německé) federální vlády, zřeknutí se dalšího neodůvodněného následování Trumpovy administrativy“. Týká se to jak vrcholných schůzek, tak ztělesnění již odsouhlasených projektů, jako je Nord Stream 2, míní poslanec.

„Zavazuje to Německo a Rusko k převzetí odpovědnosti za navázání mezinárodních vztahů, jež mají vždy brát ohled na zájmy jiné strany, chtějí-li dosáhnout úspěchu,“ řekl na závěr německý politik.

Vztahy mezi Ruskou federací a západními zeměmi se zhoršily kvůli situaci na Ukrajině a kolem Krymu, který byl po referendu na poloostrově sjednocen s Ruskem. Západ, obviňující Ruskou federaci ze zásahu, uložil proti němu sankce.

Moskva zavedla odvetná opatření, podnikla kurz na nahrazení dovozu a opakovaně prohlásila, že rozhovor s ní v jazyce sankcí je kontraproduktivní. Rusko opakovaně uvedlo, že není stranou konfliktu na Ukrajině a subjektem Minských dohod o urovnání sporu.