Slovinský filozof řekl pro RT, že podepsání nařízení o vydání je jedna ze dvou událostí, které mu v současné době dělají starosti. Druhou událostí je pozvání, které ekvádorské úřady učinily, aby americké úřady zadržely vlastnictví Assange v Londýně na velvyslanectví země, když ho odváděli do vězení. Jednalo se o knihy, manuskripty, počítače a další osobní věci.

„Noční můrou je to, že žalující strana byla přímo pozvána, aby zabavila všechny ty dokumenty. To porušuje i ty nejelementárnější normy legality,“ prohlásil Žižek.

„Zpráva zní následovně: „Ano, my budeme bezmezně brutální.“

Žižek zvláště upozornil na brutalitu koordinovaných aktivit proti Assangeovi poté, co odhalil skutky americké vlády a armády.

„Je to vždy zlověstný signál, když se provádějí opatření proti ohroženým osobám takovým brutálním způsobem, tato míra obrovské brutality něco znamená,“ prohlásil.

„To, co se děje s Assangem, by mělo být varováním pro všechny ty liberály, kteří stále ještě věří v (…) americkou liberální demokracii,“ prohlásil Žižek.

Filozof dodal, že stojí v radikální opozici vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, ale poukázal na to, že existují protitrumpovská „liberální centra“, která vůči Assangeovi vystupují mnohem drsněji než sám americký prezident, a to proto, neboť „si myslí, že Assange pomohl Trumpovi, aby byl zvolen“.

„Měli bychom si klást otázku: Co se stalo v centrech liberalismu, že něco takového jako Trump se vůbec mohlo stát?“ řekl Žižek.

Případ Juliana Assange

Assange je znám díky publikacím, které odhalily činnost USA během vojenských operací v Afghánistánu a Iráku, včetně vraždění civilistů. Týkaly se také podmínek, ve kterých přebývají vězni ve věznici Guantánamo na Kubě.

Assange byl v roce 2010 ve Švédsku obviněn ze sexuálního obtěžování a znásilnění. Novinář odmítal všechna obvinění. Podle něj ženy, které ho zažalovaly, to udělaly kvůli mstě a tlaku úřadů. Od června roku 2012 se ukrýval na ekvádorském velvyslanectví v Londýně. Bál se totiž, že bude vydán do této skandinávské země.

Ráno 11. dubna 2019 byl Assange zadržen na základě zatykače z roku 2012, kdy se nedostavil k soudu, a také na žádost úřadů Švédska a Spojených států. Soud v Londýně zjistil, že Assange také porušil podmínky pro propuštění na kauci a odsoudil spoluzakladatele internetového portálu WikiLeaks na 50 týdnů vězení.