Absolutní vědomí

Je příznačné, že lidé, kteří měli zážitek absolutna, jenž dokonale uspokojil jejich duchovní touhu, neviděli žádné konkrétní bytosti. Jejich popisy nejvyššího principu poté, co ucítili, že dosáhli cíle svého mystického a filosofického hledání, byly krajně abstraktní a až udivující měrou si navzájem podobné. Ti, kdo o tomto konečném zjevení podali zprávu, se pozoruhodně shodovali v popisech prožitkového charakteru tohoto stavu.

Sdělovali, že zážitek nejvyššího principu v sobě obsahoval překročení všech hranic analytického myšlení, veškerých rozumových kategorií a všech omezení běžné logiky. Tento zážitek nebyl omezen obvyklými kategoriemi trojrozměrného prostoru a lineárního času, jak je známe z běžného života. Zahrnoval také veškeré představitelné polarity v nerozborné jednotě, čímž překračoval veškeré duality.

Znovu a znovu lidé přirovnávali absolutno k zářivému zdroji světla nepředstavitelné intenzity, i když zdůrazňovali, že se zároveň lišilo v určitých důležitých vlastnostech od jakéhokoli světelného zdroje známého ve hmotném světě. Popis absolutna jako světla však naprosto postrádá některé z jeho podstatných charakteristik, zejména, že je i nesmírnou a bezmeznou oblastí vědomí obdařeného nekonečnou inteligencí a tvůrčí silou.

Autor: Stanislav Grof

Zopár slov o autorovi...