„Před pár minutami se klidně zastavilo srdce Franca Zeffirelliho. <...> Smrt následovala po dlouhé nemoci. Informace o místě a datu pohřbu bude oznámena později. Maestro bude pochován na hřbitově Porte Sante ve Florencii,“ je uvedeno ve zprávě Nadace Zeffirelliho.

Později bylo oznámeno, že se rozloučení uskuteční 17. června na Římské radnici v Kapitolu a odtud bude režisér přepraven do své rodné Florencie.

Franco Zeffirelli (skutečné jméno Gianfranco Corsi) se narodil ve Florencii v roce 1923. Zpočátku studoval architekturu, ale kvůli druhé světové válce přerušil studium, jelikož byl partyzánem italského hnutí odporu a poté překladatelem skotské gardy.

Po válce se začal zajímat o divadlo a kino: hrál v univerzitním divadle, působil jako divadelní umělec, tvořil soupravy a kostýmy pro filmy a představení Luchina Viscontiho. Tato práce mu přinesla slávu a v roce 1953 byl Zeffirelli pozván do La Scaly jako umělec pro inscenaci Popelky od Rossiniho.

Zeffirelli se ale stal režisérem tohoto představení, které ve výsledku mělo velký úspěch. Později inscenoval opery v divadlech La Scala, Covent Garden, a také v Metropolitní opeře, Vídeňské opeře a Římské opeře.

V kinematografii debutoval v roce 1957 krátkým filmem Camping. Popularitu mu přinesly adaptace Shakespeara: Zkrocení zlé ženy (1967) a Romeo a Julie (1968). Díky filmu Romeo a Julie byl nominován na Oscara za nejlepšího režiséra, film získal cenu za nejlepší kostýmy a kameru.

Mezi práce Zeffirelliho patří také Bratr Slunce, sestra Luna, Ježíš Nazaretský, Hamlet, Jana Eyrová, Čaj s Mussolinim a Nesmrtelná Callasová.