„Spojené státy by měly posoudit možnost poskytování dálkového mobilního protiletadlového raketového systému do baltského regionu, a to i prostřednictvím účinného využívání mechanismů sdílení nákladů (…), aby se snížilo finanční zatížení hostitelských států,“ uvádí se v dokumentu.

Dříve ruská bezpečnostní rada hovořila o hromadění sil NATO v blízkosti ruských hranic. Podle náměstka tajemníka Rady bezpečnosti Michaila Popova se za dva roky počet jednotek rychlé reakce zvýšil z 25 na 40 tisíc lidí a v pobaltských státech byla nasazena posílená taktická uskupení.

Navíc se realizuje americká iniciativa 3-30. Zajišťuje připravenost k použití 30 mechanizovaných praporů, 30 raketových jednotek a 30 válečných lodí zemí aliance během 30 dnů.

Západní politici, především z pobaltských zemí a Polska, neustále mluví o ruské hrozbě. Moskva zároveň opakovaně zdůrazňovala, že Rusko pro nikoho nepředstavuje hrozbu.

Podle ministra zahraničních věcí Ruska Sergeje Lavrova si NATO dobře uvědomuje, že Moskva to nemá v plánech, ale využívá záminky k umístění více vybavení a praporů v blízkosti ruských hranic.

V roce 2016 NATO již nasadilo celkem čtyři mnohonárodnostní bojové skupiny v rámci „posílení přítomnosti“ v Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Polsku.