Podotýká se, že od roku 2017 se vztah obyvatel středoevropských zemí k NATO zlepšil. Například podpora Severoatlantické aliance v Česku se zvýšila o 27 procent, na Slovensku – o 13 procent, v Rumunsku a Maďarsku o 7, a v Polsku o 6 procent.

„Avšak za rostoucí podpory NATO se zaznamenává v některých zemích střední Evropy znepokojivá tendence negativního postoje vůči USA, která je možná spojena s ruskými dezinformacemi. Nehledě na to, že všechny země tohoto regionu jsou členy NATO, v průměru 23 procent jejich obyvatel pokládají USA za pravděpodobnou hrozbu. Ještě horší je, že v Bulharsku a na Slovensku si většina lidí myslí, že hlavní hrozbu pro jejich země představují USA, a nikoli Rusko,“ vysvětlili autoři zprávy.

Například, v Bulharsku označilo Rusko za hrozbu pouhých sedm procent dotázaných oproti 25 procentům, kteří se vyslovili proti USA. Na Slovensku pokládá 41 procent respondentů za hrozbu USA, a Rusko – pouhých 26 procent.

Zprávu amerických odborníků okomentoval ředitel Střediska pro geopolitické expertizy politolog Valerij Korovin v besedě s novináři RT. Podle jeho slov to svědčí o obavách Washingtonu, že ztratí kontrolu nad tímto regionem.

„Dokonce i ty nejmenší sympatie středoevropských zemí a jejich elit k Rusku hrozí podle názoru Američanů tím, že Evropa se dostane zpod americké geopolitické kontroly. Uvažují v logice konfrontace dvou typů civilizací: atlantické, jejímž centrem jsou USA, a euroasijské, jejímž centrem, je Rusko,“ řekl v závěru Korovin. Dodal, že Spojené státy považují středoevropský region za nástupiště pro další ofenzívou do vnitrozemí kontinentu.