Verbální vyjádření nesouhlasu s konáním určitého shromáždění spadá podle nálezu pod ústavně chráněnou svobodu projevu.

V ústavní stížnosti žena uvedla, že neměla v úmyslu vystoupit proti průvodu násilně, ale jen verbálně. Postup policie označila za nepřípustný zásah do práva na svobodu projevu. Týkalo se to nejen jí. Na trasu průvodu policisté nepustili ani další lidi, kteří měli v plánu vyjádřit nesouhlas s průvodem na podporu gayů, leseb, bisexuálů a transsexuálů.

„Policie určité informace měla, ale soudy dostatečně nezjistily takové skutečnosti, které by odůvodňovaly závěr, že stěžovatelka měla v úmyslu vystoupit proti shromáždění násilně, vyhrožovat násilím či zasáhnout do svobody účastníků pochodu svobodně se shromažďovat,“ řekl médiím soudce zpravodaj Josef Fiala.

Je dobré slyšet, že nejdůležitější český soud není poplatný době a novým trendům. Protože konzervativní hodnoty dostávají stále více na frak od různých neziskovek, které jsou často sponzorovány státem z našich daní. Rozhodnutí Ústavního soudu ukazuje, že s pluralitou v Česku to není tak špatné. Mít opačný názor, než ten, který se momentálně nosí, není trestné, a policie ho nemůže omezovat.

Sputnik se zeptal na celý případ známé političky, poslankyně za SPD Karly Maříkové. O čem rozhodnutí Ústavního soudu vypovídá? Znamená to, že byl přiznán konzervativní pohled na homosexualitu za legitimní?

„Ne, bylo přiznáno, že každý má právo vyjadřovat svůj názor a pokud nevzniklo důvodné podezření, že má dotyčná žena v úmyslu použít násilí, případně násilím vyhrožovala anebo jinak narušovala pokojné shromáždění, tak policie neměla právo ji zamezit vstup k průvodu. Tím ji totiž vlastně byla omezena svoboda projevu viz. Článek 17 Listiny základních práv a svobod,“ říká populární poslankyně. 

Paní Maříková zdůrazňuje, že lidé mají právo protestovat proti čemukoliv. „Vyjadřují tak své názory a jak jsem již zmiňovala, pokud nemají v úmyslu nebo dokonce nepoužívají násilí, pak není žádný důvod kohokoliv omezovat, aby svůj názor projevoval. Naše Listina základních práv a svobod zajišťuje právě svobodu projevu a jakékoliv její omezení je zásah do základních práv každého jednotlivce a pevně věřím, že nikdo z nás se nechce dočkat toho, že budeme trestáni za vlastní názor, i když to bohužel začíná být realitou. Mnozí uživatelé sociálních sítí bývají dnes napadáni nebo dokonce trestáni za vlastní názor. Na konci dubna schválila vláda zavedení nového pojmu do českého právního systému – ‚předsudečná nenávist‘. Nesprávným chováním se jí může vlastně v podstatě dopustit každý. Tímto tzv. náhubkovým zákonem chce ministerstvo vnitra regulovat chování a názory lidí a trestat je. Tento zákon je v rozporu dokonce s Ústavou, kde je zaručena svoboda projevu a slova a obchází dokonce současný právní systém, ve kterém není nijak regulováno působení na pudy,“ říká politička. 

Někoho by snad mohlo napadnout, že Ústavní soud svým rozhodnutím podporuje homofobii. Jsou Češi homofobové, jak často slyšíme? Poslankyně si to nemyslí. Jak říká, společenská antipatie vůči sexuálním menšinám vznikla z toho důvodu, že v některých případech už nechtějí toleranci, ale respekt. Respekt si ovšem budujete svými činy, ne tím, kdo je váš sexuální partner. 

„A je to právě rovnost a respekt, čím některé neziskové organizace argumentují v případě boje za rovnost. Ve skutečnosti nejde o boj za rovnost a přijetí každé sexuální orientace a chování, ale účel poštvávat společnost proti těmto lidem, a ještě upozorňovat na jejich rozdílnost a využívat je k rozbití hodnot. Propagace odlišných sexuálních orientací, vnucování sexuální revoluce, dekadence, likvidace morálních hodnot, záminka o snahu vše uměle a nepřirozeně vyvážit, absurdní nařízení a doporučení či návrhy na absolutní vyváženost kohokoliv s kýmkoliv a kdekoliv rozšiřující se do zcela nevídaných rozměrů, kterou některé neziskové organizace využívají, budou mít za následek rozbití tradiční rodiny, dekadenci společnosti a sociální anarchii," říká Maříková.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce