V současné době byly zveřejněny výsledky průzkumu, který byl realizován ve 42 zemích světa. Publikace byla zveřejněna na webové stránce Fondapolu a celkem obsahuje dva svazky. Nutno říci, že předmět zkoumání v daném průzkumu byl poměrně široký.

Podle informací se první svazek se věnuje tématům a hodnotám jako je důvěra v instituce, dodržování modelu reprezentativní demokracie, podpora potratů a trestu smrti či úpadek demokratických hodnot mezi současnou generací. Druhá část této publikace pak prezentuje výsledky jednotlivých zemí, které se zapojily do průzkumu.

V daném článku se však zaměříme na to, jaké byly výsledky průzkumu pro Slovensko.

Vláda, národní a evropské instituce

Co se týče této oblasti, z daného průzkumu vyplynulo zajímavé zjištění. Podle výsledků totiž Evropské komisi důvěřuje 41 % lidí a Evropskému parlamentu jen o jedno procento méně, tedy 40 procent dotázaných. Pokud jde o vládu Slovenské republiky, výsledky už tak pozitivní nejsou. Této instituci totiž věří jen 20 procent a Slovenské parlamentu dokonce jen 19 procent občanů.

Uvádí se také, že celkový index demokratické kultury na Slovensku činí 3,3, přičemž průměr dosahuje hodnoty 5,3. V podstatě jde o to, že čím je toto číslo blíže k desítce, tím má země silnější demokratickou kulturu.

Podle průzkumu jsou také dvě třetiny (slovy osmašedesát procent) Slováků jsou přesvědčeny o tom, že demokracie v jejich vlasti nefunguje dobře. O tom, konec konců, svědčí i zmiňovaná nízká úroveň důvěry v národní instituce.

Průzkum rovněž odhalil, že jsou obyvatelé Slovenska poměrně otevření i alternativním způsobům vlády. Polovina respondentů (51 %) by totiž uvítala, kdyby zemi vedl „silný jednotlivec“. Celkem 86 procent lidí se však domnívá, že problém fungování demokracie na SR mohla vyřešit vláda složená z odborníků.

A jak je na tom Slovensko s tolerancí a migranty?

Je známo, že Slovensko neoplývá přílišnou ochotou přijímat do své země uprchlíky. A potvrzuje to i průzkum, jelikož v něm až 64 % zúčastněných uvedlo, že je proti „povinnosti přijímat uprchlíky“. Navíc osmdesát procent respondentů dodalo, že vidí problém v tom, že migranti „nesdílejí stejné hodnoty“ s většinovým obyvatelstvem země.

Mimo jiné průzkum u našich sousedů odhalil i nízkou míru tolerance vůči islámu. Islám totiž jako problematický vnímá celých 84 procent lidí.

Rusko vs. USA – kdo s koho?

Publikace poukazuje na to, že jisté rozdíly v průzkumu se projevily mezi zeměmi V4, co se týče jejich vztahu k mezinárodnímu postavení Spojených států amerických a Ruska.

Až 70 % obyvatel Slovenska uvedlo, že pociťuje jisté znepokojení ohledně USA. Oproti jiným zemím byl tak tento ukazatel vcelku vysoký. V Česku znepokojení ohledně USA pociťuje 49 % lidé, v Maďarsku 44 % a v Polsku jen 32 %.

Překvapivě opačná situace nastala na Slovensku, pokud šlo o Rusko. V průzkumu totiž jen třetina lidí (36 procent) uvedla, že se obává vlivu Ruska. V sousedních zemích byla však situace opět jiná – v Polsku pociťuje takové obavy 77 % obyvatel, v Maďarsku 56 % a v Česku 51 % procent dotázaných.

Jiné průzkumy

Tuto skutečnost potvrdil i nedávno zveřejněný průzkum společnosti Globsec. Podle jeho výsledků totiž Slováci opravdu považují USA za větší hrozbu než Rusko. Z dat této organizace, která se zabývá bezpečností, obrannými otázkami i kybernetickými hrozbami, tak vyplynulo, že Spojené státy americké vnímá na Slovensku jako hrozbu až 41 procent dotázaných, kdežto Ruskou federaci považuje za hrozbu pouze 26 procent respondentů.

Průzkum rovněž odhalil, že podpora organizací, jako je EU a NATO, vzrostla. Zajímavé zjištění je i to, že by zhruba polovina respondentů svou zemi zařadila na pomyslný střed mezi Východem a Západem.