Nová skupina nese název Identita a Demokracie (ID) a sdružuje Národní sdružení Le Penové, Ligu italského místopředsedy vlády Mattea Salviniho, Alternativu pro Německo (AfD) spolu s nacionalistickými stranami z Rakouska, Finska, Dánska a dalších zemí. Za Česko tam bude hnutí SPD.

Toto sdružení nahradí stávající skupinu Evropa národů a svobody, která má v dosavadním složení parlamentu 36 míst. Byť proevropské strany ve volbách získaly dvě třetiny míst, zatímco ID bude mít 73 ze 751 křesel, nacionalističtí vůdci považují svůj výsledek za úspěch.

„Změnili jsme šachovnici Evropské unie,“ prohlásila Le Penová.

„Stále jsme sice menšina, ale jsme větší menšina než kdy jindy,“ řekl v Bruselu novinářům lídr Strany Finů Jussi Halla-aho.

Krajně pravicovým a euroskeptickým stranám se podařilo překonat rozdíly a sjednotily se, aby vrátily kompetence členským státům, omezily migraci a šíření islámu v Evropě.

Spolupředseda AfD Joerg Meuthen program ID shrnul následovně: „Žádné zvyšování kompetencí EU, žádnou větší harmonizaci, žádné podrývání národních států.“

Tiskové konference se zúčastnil i předseda hnutí SPD Tomio Okamura.

„Domluvili jsme se na dalších krocích na prosazování našeho politického programu na evropské úrovni. Chceme bezpečnost, svobodu a suverenitu evropských národů bez nařízení z Bruselu. Držte nám palce!“ napsal na svůj Facebook.

Meuthen dále kritizoval sankce proti Rusku.

„Vystupujeme proti prodloužení sankcí. Žádným způsobem neovlivňují chování Ruska. Můžeme si je prodlužovat dalších deset let a nic to nezmění,“ uvedl Meuthen, který je rovněž místopředseda ID.

Zúčastněné strany ale mají rozdílný pohled na sociální a ekonomickou politiku včetně rozpočtové disciplíny. Je proto otázka, zda budou vždy jednat koherentně. Ostatně skupině ID chybí dostatek hlasů, aby mohla blokovat přijetí evropské legislativy, pokud se na ní ostatní strany shodnou.

Salviniho poradce pro zahraniční vztahy Marco Zanni ale neztrácí naději, že se do nové skupiny podaří přilákat i další strany, jako například španělskou Vox.

„Signálem pro všechny strany, které mají radikálně odlišný pohled na Evropu, je, že všichni budeme těžit, pokud budeme pracovat spolu,“ poznamenal Zannni.

Květnové volby do Evropského parlamentu vyhrála uskupení Evropská lidová strana (EPP) se 179 mandáty. Oproti předchozímu volebnímu období ale výrazně oslabila. Na druhém místě skončili socialisté se 153 křesly. Znatelný nárůst kromě euroskeptických stran zaznamenali i liberálové, ke kterým se hlásí francouzský prezident Emmanuel Macron, i zelení.

V současné době probíhají vyjednávání o to, kdo zaujme post předsedy Evropské komise. Německo a další země chtějí, aby se jim stal předseda vítězné EPP, rodák z Bavorska Manfred Weber. Macron však jeho kandidaturu odmítá. Dříve se spekulovalo, že český premiér Andrej Babiš se bude snažit v rámci Visegrádské skupiny prosadit kandidaturu německé kancléřky Angely Merkelové. Ten však tyto spekulace odmítl.