Noviny se domnívají, že Moskva využívá jakoukoliv možnost k tomu, aby předvedla sílu těchto systémů, a okomentovaly odpálení protirakety, které vysílala televize, s citací slov Ministerstva brany RF o tom, že další zkušební odpálení nové ruské protirakety bylo úspěšně provedeno leteckými silami obrany Ruska z polygonu Sary-Šagan v Kazachstánu.

Podle hodnocení německé strany jde o odpálení PRS-1M, která je částí protiraketového systému A-135 majícího několik typů raket, které mohu být odpáleny buď z bunkru nebo z transportéru. PRS-1M je protibalistická raketa, která není určena pro letadla nebo rakety s plochou dráhou letu. Nemá tak široké spektrum využití jako ruské systémy S-400 a S-500, uvádí se v článku.

Noviny uvádějí, že PRS-1M má pouze jeden úkol: je vytvořena pro případ možné jaderné války a určena k zachycení útočících jaderných raket USA a takovým způsobem má ochránit Moskvu a další důležité regiony. Podle názoru autora článku k ochraně ruského hlavního města před útokem amerických raket s jadernými bojovými hlavicemi PRS-1M nepoužívá konvenční hlavice s tříštivou bombou. Přivede svou jadernou hlavici s několika kilotonami výbušniny k cíli a může ji zapálit ve velké výšce.

„Může se stát skutečnou zbraní konce světa,“ píše Stern a uvádí ohromující vlastnosti rakety: může dosahovat rychlosti čtyři kilometry za vteřinu, což je kolem 14 500 km za hodinu. Kromě toho dolet činí 350 km a přibližující se rakety mohou být zachyceny ve výšce 50 kilometrů.

„Hypersonické rakety Moskvy jsou odpovědí na stavbu protiraketového štítu USA. Nová hypersonická zbraň v arsenálu Kremlu je tak rychlá, že protiraketová obrana USA ji nezachytí. Zároveň jsou ruské rakety a bojové hlavice manévrovatelné i při maximální rychlosti – obyčejné rakety nemohou takto reagovat,“ dochází k závěru autor článku.

Protiraketa PRS-1M byla testována 12. února 2018. Je schopna dosahovat rychlosti až 14,5 tisíce kilometrů za hodinu. Předtím média uváděla, že PRS-1M může zachycovat bokové bloky mezikontinentálních balistických raket ve vzdálenosti více než 100 km a ve výškách od pěti do padesáti kilometrů. K největším rozdílům mezi nejnovějším komplexem a jeho předchůdci patří to,  je plně automatizován. Nyní není třeba provádět povel ke spuštění ručně.