Pokud jde o samotný návrh zákona, kritizovala jej řada osobností z politické scény jak v Česku, tak na Slovensku. Někteří z nich dokonce tuto iniciativu nazvali „odporným pokusem legitimizovat okupaci“.

„Senát je mimořádně znepokojen tím, že by přijetí zákona o vojenských veteránech Ruské federace mělo být odůvodněno jejich údajným oprávněným vstupem na území Československa dne 21. srpna 1968 v souvislosti s plněním úkolů při potlačení pokusu o takzvaný státní převrat v Československu,“ píše se ve schváleném usnesení horní komory.

Toto usnesení předložil nezařazený senátor a bývalý kandidát na post prezidenta ČR Pavel Fischer, který je pověřen vedením zahraničního výboru.

Senát tak svým rozhodnutím poukazuje na to, že vpád armád pěti zemí bývalé Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa byl porušením mezinárodního práva. Stejně tak se v Senátu domnívají, že pokud by došlo k přijetí tohoto ruského zákona, jednalo by se o vážné porušení česko-ruské smlouvy z roku 1993.

Dále mají senátoři vážné obavy, „že by po zkušenostech s obsazením suverénního území Gruzie a Ukrajiny mohlo jít ze strany Ruské federace o další pokus směřující k legalizaci jakéhokoli podobného násilného aktu“. Horní komora tak v této souvislosti prohlásila, že má zájem o politický dialog s Ruskem, ale uvedla, že se tak stane za podmínky, že RF nepřipustí zpochybňování principů mezinárodního práva a česko-ruské smlouvy.

Kritizovaný návrh zákona

Na konci května organizovala Komunistická strana Ruska zasedání u kulatého stolu, které se týkalo návrhu zákona, jenž má za cíl uznat účastníky sovětské invaze do Československa v roce 1968 za válečné veterány. Tato iniciativa však vzbudila vlnu kritiky v ČR i na Slovensku. Sputnik si o této iniciativě promluvil se zástupci ruské Státní dumy.

Návrh ruského federálního zákona, který uděluje status válečných veteránů i účastníkům invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968, odsoudil také český ministr zahraničí Tomáš Petříček, stejně jako slovenský premiér Peter Pellegrini. Později se ke kritice přidal i český prezident Miloš Zeman. Ten dokonce požadoval vysvětlení od ruského velvyslance, kterého pozval na čtvrtek 13. června na Pražský hrad.

Velvyslanectví Ruska v ČR však prohlásilo, že oficiální pozice Moskvy k událostem v Československu v roce 1968 je zakotvena v preambuli Smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českou republikou a Ruskou federací z roku 1993 a zůstává neměnná.

Smlouva mezi Českou republikou a Ruskou federací o přátelských vztazích a spolupráci byla podepsána prezidenty obou zemí v srpnu roku 1993. Preambule tohoto dokumentu odkazuje na společnou touhu definitivně skoncovat s totalitní minulostí spojenou s nepřípustným použitím síly proti Československu v roce 1968 a s dalším neospravedlnitelným setrváváním sovětských vojsk na československém území, jehož materiální důsledky jsou řešeny příslušnou dohodou z 1. dubna roku 1992.

Uvádí se, že se k věci kromě velvyslanectví vyjádřil také ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. I ten měl údajně prohlásit, že Rusko postoj k vojenské okupaci někdejšího Československa nemění. Dodal přitom, že tento hojně diskutovaný návrh ruského zákona je dle něj individuální iniciativou jednoho konkrétního poslance.