Při sledování demonstrací proti Andrei Babišovi a ministryni spravedlnosti Benešové se nestačím divit vybraným výrazům účastníků. Ať již na transparentech, nebo z pódií zní jen samé výzvy slovníkem, o kterém moji rodiče říkali „je sprostý jako dlaždič“. To je zřejmě vizitka „správného demokrata“.

Při demonstraci v Liberci jsem se od Vladimíra Polívky dozvěděl, že „ty svině nás chtějí rozdělit, ale my se tím hovadem, ani tím druhým rozdělit nenecháme“. „A až se naserem, tak půjdeme na ten Hrad!“ Jakýsi herec Karel Zima přirovnal voliče Babiše k „toaletnímu papíru“ a počastoval je ještě dalšími vybranými pochvalami.

Samozřejmě svoji polívečku si přihřál i bytostný „demokrat“ pan Kocáb, který neopomněl zavzpomínat na rok 1989 a svoji úlohu v něm a samozřejmě nezapomněl na Rusko, které se hybridní válkou pokouší rozvrátit Evropskou unii.

Samozřejmě nejsou sami, kdo používá vybraný slovník, plný urážek a vulgarit. V tom jsou přeborníky další „demokraté“ z řad umělců, například pan režisér Hřebejk a jiní. Urážky a vulgarity, které se již roky snášejí na hlavu prezidenta Zemana, se mi ani nechce opakovat.

Nakonec v televizi by je musely všechny „vypípnout“. A jejich autory jsou výhradně ti, kteří se prohlašují za „jediné správné demokraty“ a momentálně se objevují na náměstích našich měst. Místo věcných argumentů a ověřených faktů jen spekulace a urážky, co by kdyby, možná, asi, zřejmě, pravděpodobně.

V roce 1989 skutečně téměř celý národ požadoval „svobodné volby!“ Toho jsem se dočkal. Celých 30 let jsem respektoval výsledky voleb, i když byli ve vládě lidé jako Topolánek, Nečas nebo Kalousek, které jsem nikdy nevolil. Ale ani ve snu mě nenapadlo, že po 30 letech přijdou lidé, kteří volby ignorují a prosazují anarchii, kdy o vládě rozhodují oni na náměstích. Nejsem věřící, ale „Bůh ochraňuj tuto zemi, pokud to takto půjde dál“.

Jan Lepič, Bublava