Karel Schwarzenberg ve svém postu na Facebooku uvádí, že se ve včerejším Právu dočetl, že by si sněm bývalých sudetských krajanů u nás uměli představit pouze Piráti a Lidovci. Tato skutečnost mu přišla zajímavá, a tak měl potřebu se k ní vyjádřit. Zároveň vyzval ostatní k tomu, aby hodili staré křivdy za hlavu.

„Přece jen, od Mnichova je to už osmdesát let, od vyhnání Němců více než sedmdesát let. Téměř všichni, kteří se na jednom či druhém podíleli jsou dávno v hrobě, ještě žijí některé jejich děti, většinou však jejich vnuci. Snad by bylo přece jen možné pomalu uvažovat, že by bylo možné ty staré spory taktéž pohřbít,“ píše na sociální síti.

Poslanec při této příležitosti ale zabrouzdal i do minulosti. Ve svém příspěvku totiž dále uvádí:

„Jak známo, až do roku 1918 byli největší čeští bojovníci proti Vídni Sokolové. To byla opravdu nosná síla českého vlastenectví a Vídeň byla v jejich očích tehdy úhlavní nepřítel. Nicméně před více než čtyřiceti lety, když u nás vládl bolševik, tak byl ve Vídni uspořádán Všesokolský slet,“ začíná svou historku z minulosti.

Politik uvádí, že tehdy byla Vídeň opravdu velkorysou hostitelkou, a navíc se jednalo o krásnou událost a příležitost k setkání pro všechny krajany ve Vídni. Dodal také, že tam tenkrát chodili šťastní lidé, přičemž spousta z nich měla doma se Sokolem společného jen velmi málo. Jako příklad uvádí svého otce.

„Vyprávěl mi, že tam potkal ke svému úžasu jednoho známého, který pocházel ze staré moravské rodiny, která ovšem nebyla české národnosti. Udiveně se na něj podíval a pravil, že má radost, že ho tam vidí, ale co tam prý vlastně dělá? On mu odpověděl: „Podívej se, já Sokoly znám z domova od svého dětství, často jsem sledoval jejich cvičení, a občas jsem je i podporoval. Tak jsem rád, že je můžu zase po desetiletích vidět tady.“ To je tedy více než čtyřicet let stará historka z Vídně,“ pokračoval Schwarzenberg.

Závěrem se tedy kníže táže, zda i my bychom dnes nemohli být ke svým bývalým krajanům alespoň tak velkorysí, jako byli svého času Vídeňáci.

Reakce na sociální síti

Jeho příspěvek vzbudil na síti vlnu reakcí. Někteří s ním souhlasili, jiní zase zastávali opačný názor. Ti, kteří se Schwarzenbergem souhlasili, psali: „Také já bych se rád dočkal chvíle, kdy veškerá vzájemná nevraživost bude za námi. Je to dvě generace pryč a myslím, že Němci prokázali a prokazují, že se jako národ poučili a chtějí a jsou dobrými a sebevědomými sousedy.“

Našli se ale i lidé, kteří na jeho názoru neviděli nic dobrého. A dali mu to patřičně najevo.

„Pan Schwarzenberg si dělá srandu?? Nebo už ho fakt dohnala léta?? Německo dluží České republice poválečné reparace. Německo se tu dopouštělo brutálních činů. Zrovna včera jsme si připomínali vyvraždění Lidic a za pár dní je připomenutí Ležáků. Ale co to budu vyprávět někomu, koho rodina využívala pracovní síly z tábora v Letech na práci na pozemcích. Pan kníže si na Čecha jenom hraje. Jinak by nemohl veřejně podporovat Sudetské vyhnance, jež si ponechali říšské občanství a zpochybňují Benešovy dekrety, které vznikly na základě dohody vítězných mocností. Jinak řečeno, pan kníže zpochybňuje výsledky války,“ stojí v jednom z komentářů.

Někteří jedinci se dokonce pustili do samotného knížete: „Předpokládám, že tohle nepíše pan Schwarzenberg. Je to příliš dobře česky. To je tak asi jediné pozitivní, jinak je to nehoráznost, ale co se dá od tohoto člověka čekat.“

Další z uživatelů se k politikově příspěvku vyjádřil následujícím způsobem: „Odpustit můžeme každému, kromě toho, komu jsme ublížili. Tolik náš kolektivní vztah k sudetským Němcům.“