Nemá to smysl. Ale ne, chvilkaři to nevzdali. V úterý se opět sešli, aby přinutili premiéra Andreje Babiše podat demisi. Protesty se prý konaly ve více než 300 obcích a městech. Celkový počet účastníků byl samozřejmě silně pod hranicí sto tisíc, kterými se organizátoři z Milion chvilek pro demokracii chlubili po nedávném pražském protestu. Ale vem to ďas. O tom až po Letné.

Že nemá smysl protestovat proti Babišovi netvrdíme my, ale český prezident Miloš Zeman. Podle prezidenta měla naposledy smysl demonstrace na Letné, ale ta před třiceti lety.

„Já jsem v roce 1989 na Letné byl. A to byla demonstrace, která měla smysl. Podle mého skromného názoru dnešní demonstrace sice smysl nemají, ale když se tam někdo chce přijet vyřádit, ať to dělá,“ řekl Zeman.

A dodal, že s předákem Milionu chvilek Mikulášem Minářem rozhodně jednat nebude. Také popíchl bývalého slovenského premiéra Roberta Fica za to, že se poddal tlaku ulice a podal demisi.

„Koneckonců se ukázalo, že vražda toho novináře Kuciaka velmi pravděpodobně neměla politickou, ale byznysovou souvislost. No, ale když se někdo nechá překvapit a reaguje poněkud hystericky, je to jeho chyba,“ uvedl Zeman.

Dalo by se tedy říci, že Zeman svou pozicí brání také svého chráněnce Babiše. Oba politici se totiž navzájem potřebují. Jakou ale mají v současné době protesty smysl? Pokud jde pouze o vyjádření pozice úzké vrstvy občanské společnosti bez širší politické a společenské opory, tak jde pouze o akci na jedno použití. Chvilkaři to zkouší více jak rok, na jejich pódiích se promenovala řada liberálních politiků. Dokud ke schůzce s předáky uličního hnutí nesvolili politici (s chvilkaři se setkal místopředseda vlády i předseda Senátu), tak šlo pouze o hlučnou slezinu, která se periodicky vracela do center českých měst.

„Prezident Zeman tyto demonstrace vidí ze své pozice. Vždyť i proti němu se podobné demonstrace konaly. Stačí si na ně vzpomenout, není to tak dávno. Ostatně i na současných demonstracích je často provoláváno jeho jméno. Demonstrace mají smysl ve chvíli, když občané cítí, že je ohrožena demokracie, fungování státu nebo je narušen sociální smír. Nemyslím si, že by nějaký z těchto prvků byl v současnosti určitým způsobem ohrožen. To, že je demokracie soustavně nahlodávána již delší dobu, je nepochybně pravda,“ říká v rozhovoru pro Sputnik známý sociolog, analytik a bývalý poslanec za KSČM Jan Klán.

„Jenže dle mého názoru v našich podmínkách od doby převratu roku 1989 nikdy pořádná demokracie nefungovala. Nejprve byla vytvořena taková demokracie, která umožňovala legálně rozkrádat státní majetek, aby poté byla vystřídána lobbisty, zájmovými skupinami a finančním sektorem. I dnes máte často dvojí metr na některé lidi. Ti, co jsou vlivní a bohatí většinou vyváznou bez trestu. Jinak, prezident Zeman má v těchto demonstracích zajímavou pozici, kterou má každý prezident: na návrh předsedy vlády jmenuje nebo odvolává ministry. Takže i kdyby Andrej Babiš podal demisi, tak jí prezident nemusí přijmout. Pokud by ji přijal, tak může sestavením vlády opět pověřit Babiše nebo někoho jiného a nechat je vládnout libovolně dlouho. Za předpokladu, že se nerozpustí sněmovna. Z toho plyne, že demonstrace jsou sice hezká věc, ukazují na problém určitého člověka, ale tím to končí,“ uvedl Jan Klán.

Jak se to má s těmi demonstracemi? Není to už jen jistá forma politické zábavy. Lidé nosí veselé transparenty, vymýšlí trefné pokřiky, zkrátka zábava s politickou příchutí. Analytik si myslí, že to tak skutečně může vypadat. Demonstrující si přijdou zaskandovat s davem, poslechnout hudbu a prohlášení umělců – zajímavá paralela s listopadem 1989.

Samotný předák Milionu chvilek Minář v pořadu 168 hodin České televize prohlásil, že útočí na emoce Čechů, aby vyjádřili nesouhlas s Babišem. Proto ta pestrobarevnost. Proto všemožní umělci a hudebníci a jejich kázání ze scény. To není žádný amatérismus, jede se podle příručky.

„Je to určitý typ vyjádření nespokojenosti s někým. Zajímavé na celé věci je, že stačí takové věci organizovat přes sociální sítě, případně vytisknout několik málo letáků. Současně je potřeba říci, že když většina lidí tvrdí, že Andreje Babiše nevolila, tak proč vyhrává volby a je stále první v průzkumech veřejného mínění? Nedávno uveřejněný sociologický průzkum pro Českou televizi navíc odhalil, že na demonstrace chodí hlavně lidé, kteří volili konkurenta Miloše Zemana, Jiřího Drahoše, pravicově orientovaní lidé a také vysokoškoláci. Z toho mně vychází, že demonstrace dělají „téměř“ ti samí lidé, kteří se nesmířili s tím, že volby vyhrál jak Miloš Zeman, tak i Andrej Babiš. Navíc si jasně řekněme, že jinak se demonstruje v Praze nebo v menších městech. Přijde mi, že čím je dané místo bohatší (typicky Praha), tím více se demonstruje. Chápu, je to hlavní město, ale určitou roli bude hrát i výška životní úrovně, která je v Praze přes 200 % průměru EU. Zatímco zbytek republiky je přibližně na 75 % životní úrovně,“ říká Klán.

Proč vláda nereaguje na demonstrace? V minulosti nic nezmohli odboráři, teď marně chodí na Václavák chvilkaři. Podle renomovaného sociologa vláda není povinna reagovat na demonstrace. A proč by taky měla?

„Jiná situace byla v roce 1989, kdy byla úplně jiná společnost a nebyly zde zavedeny základní demokratické prvky. Ty dnes ale máme, a tak nikdo nemusí demonstrující poslouchat. Vybrali si, že chtějí demonstrovat, tak ať demonstrují. To jim nikdo nebere. Pokud tomuto nátlaku někteří politici podlehnou, tak nejsou silní v kramflecích.  Jinak vláda určitě demonstrace monitoruje, protože se k nim občas vyjádří předseda vlády. Od toho, aby se měnila vláda, jsou zde volby, kdy voliči mohou rozdat nové karty. Je zarážející, že se na demonstracích nevolá po nových volbách. To se někdo bojí, že by opět vyhrál Andrej Babiš? Volby jsou ale asi to poslední, co si demonstrující přejí. Demonstrantům vadí jedna nebo více osob. Takže vlastně chtějí rozhodovat o tom, kdo smí nebo nesmí být v té či oné funkci. Znova ale říkám, že od toho tady máme přeci demokratické volby. Vždyť tohle přeci demonstrující před 30 lety chtěli. Nyní se to opět některým nelíbí a byli by rádi za to, kdyby rozhodovala o všem ulice a emoce davu? Pokud chci něco měnit, tak je důležité chodit k volbám. Demonstrace mají smysl jen tehdy, kdyby se omezovala třeba lidská práva. Ta se u nás omezují nebo neomezují? Samozřejmě v mezích patřičných zákonů,“ říká Jan Klán.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce