Hanák si myslí, že ekonomiku čeká velká proměna. To je podle něho zapříčiněno i tím, že ji do této změny tlačí i přísnější „zelená“ politika, uvádí v rozhovoru.

Zelená politika – výhoda či ne?

Odborník se dotkl přechodu na obnovitelné zdroje (Energiewende). Ten podle mnohých Němců nepostupuje dostatečně rychle, jak vyplývá z průzkumů. Hanák se domnívá, že vše je následkem politiky tamní kancléřky Angely Merkelové. Podle všeho totiž její rozhodnutí s sebou nese i obrovské dopady na ekonomiku. V této souvislosti se tak snažil srovnat dopady v Německu i v Evropě.

„Německo je extrémně bohatá, přebytková ekonomika, jedna z nejbohatších na světě. Může si to pravděpodobně dovolit. Evropa se rozhodla, že bude v omezování emisí světovým lídrem, ale bude to stát obrovské peníze a pro český byznys to může mít likvidační následky. Nevím, zda je dobře, aby to Evropa sama „odmakala“ na životní úrovni a budoucnosti za Čínu, USA, Rusko, Indii a další země, kde tak dramatické cíle nemají,“ tvrdí v rozhovoru.

A jak konkrétně by se tedy mohla zelená politika odrazit na českém průmyslu? I na to měl prezident Svazu průmyslu a dopravy jasnou odpověď.

„Můžeme mít velké starosti, pokud jde o energetiku. Zejména pokud se bude zelená síla zvedat v Německu a Rakousku, které jako sousední země budou muset dát nějaké stanovisko k výstavbě jaderných bloků. A naše energetika počítá s tím, že bude z větší části právě z jádra. Navíc jsme strojírenská průmyslová země a s tím souvisí velká spotřeba energie. A pokud v Bruselu udělají nějaký průměr, budeme se k cílům dostávat z toho nejobtížnějšího místa,“ uvedl.

Jeho prognózy jsou tak spíše pesimistické, jelikož si stojí za tím, že následujících pět let to bude mít na průmysl a na ekonomiku větší dopady, než tomu bylo v předchozích pěti letech.

Zřejmě tedy nepůjde o jakýsi „zelený“ impuls pro inovaci průmyslu a zefektivnění výroby. To Hanák vysvětluje tím, jak je český export složen. „56,3 procenta našeho exportu jsou stroje a dopravní prostředky, přes 15 procent tvoří polotovary a materiály, přes 12,5 procenta spotřební zboží a šest procent jsou chemické výrobky. Když sečtu první dva sloupce, je to 70 % exportu. Složení exportu, který naši zemi živí, nelze změnit za pět let. A ani moc nezměním cílové země – 91 % dělá Evropa, 84 % dělá EU, 33 % Německo,“ dodal.

Vhodná doba pro investice?

Podle něj je řešením, aby firmy za takové situace hlavně investovaly. Měly by se tak soustředit především na novou techniku, technologie, inovace a pokud to jde, tak by měly navýšit i počet robotů. „Pokud někdo zaspí, prohraje,“ připouští.

Jako konkrétní příklad uvádí elektromobilitu, o níž mnozí tvrdí, že je to slepá ulička. S tím však Hanák nesouhlasí. „Elektromobilita prostě bude a může to mít výrazný dopad na první dvě zmiňované kategorie, které tvoří skoro 70 procent exportu,“ argumentuje.

V souvislosti s investicemi Hanák dále dodal, že i když jsme nyní v sestupné fázi ekonomického cyklu, jsou investice potřeba. Jedině tak s totiž firmy dokáží udržet konkurenceschopnost a zajistit firmě a lidem budoucnost. A stejným způsobem by se dle něj měl zachovat i stát.

„Pokud chceme investovat rychle, potřebujeme také „upřednostnění veřejného zájmu“. To nám chybí, je to zásadní chyba naší ekonomiky, protože těžko prosadíme zásadní stavby. Sice se to teď trochu pohnulo zákonem o liniových stavbách, ale to je málo,“ dodal k věci.

Podle jeho názoru by tak investice měly směřovat na dopravu (dálniční a silniční infrastruktura), ale také do oblasti energetických sítí, digitální oblasti a digitalizace státní sféry. Stejně tak se stát musí zaměřit na řešení problémů se suchem a kůrovcem.

A co dál?

Hanák se vyjádřil i k tomu, jak by se Česko mělo do budoucna profilovat. Uvádí, že by rozhodně nepodceňoval automobilový průmysl, jelikož tvoří jádro českého hospodářství.

„Další věcí jsou nanotechnologie, které nebudou jen v průmyslu, budou hrát klíčovou roli také ve zdravotnictví. Jsme dobří v biotechnologiích a v IT, ochraně systémů, to je byznys budoucnosti s obrovskou přidanou hodnotou,“ domnívá se.

V neposlední řadě se dotkl plánovaného vládního rozpočtu na příští rok, který počítá s deficitem 40 miliard korun. To Hanákovi za jistých podmínek zase až tak nevadí.

„Sice říkáme, že to není rozumné, ale zároveň dodávám, bude-li ten deficit investován do vzdělanosti, řešení platu učitelů, do infrastruktury nebo výzkumu, vývoje a inovací, tak mi to tolik nevadí. Bude záležet na konkrétních částkách. Měla by tam však být i vůle a snaha o efektivnost veřejné správy, snížit o deset procent náklady přímo na ministerstvech je minimum,“ dodal závěrem.

V rozhovoru přišla řeč také na výsledky evropských voleb, na podmínky podnikání a také na zvyšování daní.