Velkou výhodou zakladatelů společnosti, mezi které se řadí Daniel Krauss, Jochen Engert a André Schwämmlein, je skutečnost, že dokáží vycítit příležitost a patřičně ji využít. André Schwämmlein poskytl danému portálu rozsáhlý rozhovor, v němž se rozpovídal například o plánech do budoucna.

Další expanze společnosti. Je libo Východ?

I když tyto specifické zelené autobusy v dnešní době jezdí prakticky po celé Evropě, společnosti to nestačilo. Rozhodla se tedy, že vstoupí i na americký trh. To však stále není vše! Jak prozradil Schwämmlein, společnost má v plánu rozšiřovat se i nadále. A tentokrát chce zacílit na Východ.

„Chceme expandovat na Východ, připravujeme se na spuštění našich služeb v Rusku, k němuž by mělo dojít ještě letos. Diskuse s našimi partnery v Rusku už pokročila. Už jsme si vyzkoušeli, jak náš produkt a technologie fungují. Obecně věříme, že budou fungovat kdekoliv na světě, ale chceme nejprve do kulturně bližších oblastí.

Co se týče dalších regionů, společnost se zatím poohlíží, ale konkrétní plány ještě nemá. Navíc veškeré oblasti, které jsou mimo Evropu či USA, jsou dlouhodobější záležitostí, proto by ke spuštění dalších linek určitě nedošlo v letošním roce.

„I v Rusku se chceme zpočátku zaměřit především na evropskou část, i když do budoucna bychom chtěli vytvořit celonárodní síť. Uvidíme, jak nás přijmou zákazníci,“ uvádí spoluzakladatel FlixBusu.

Když přišla řeč na to, proč měla společnost potřebu „jít za oceán“, Schwämmlein uvedl, že mají ve FlixBusu globální ambice. Spojené státy pro ně navíc byly dobrou volbou i proto, že jsou kulturně blízko, a tak se domluvíte s dopravci v jejich rodném jazyce. Přece jen však vyšlapat si úspěšnou cestu v USA nebylo tak jednoduché.

„Od Evropy se to trochu liší, protože autobusy tam mají nevalnou pověst. V Evropě se za posledních sedm osm let zlepšila. Kdybyste se před deseti lety zeptali na univerzitě, kdo pojede busem, mnohde – s výjimkou několika zemí, mezi nimiž je třeba Česko – by se nikdo nepřihlásil. Bylo by to znamení, že nemáte dost peněz na vlak. A za to by se každý styděl. Dnes je to jinak, většina lidí by ruku zvedla a pak jela Flixbusem. Musíme to udělat podobně i v USA,“ vysvětlil.

Dodal také, že se jim v USA podařilo k cestování autobusem oslovit mladou generaci, což vedlo k tomu, že na začátku příštího roku chtějí rozjet celonárodní síť.

A co jiný druh dopravního prostředku?

V rozhovoru padla mimo jiné zmínka i o tom, že společnost kromě zelených autobusů začala v Německu provozovat také vlaky, Flixtrain. Společnost si myslí, že tímto krokem přinesla přidanou hodnotu.

„V Německu, ve Švédsku či Itálii je to trochu jiné než ve střední a východní Evropě. Je tam typicky silná státní železniční síť, ale chybí něco mezi Flixbusem a vysokorychlostní železnicí. Neexistuje nízkonákladová železnice. My v tom vidíme díru na trhu a cítíme, že tu existuje poptávka po takovém produktu. Podobně jsme vlastně postupovali i s autobusy, viděli jsme, že existuje poptávka. A cestu otevřela na německém trhu i deregulace,“ řekl k věci.

S vlastníky vlaky za hranicemi je to sice obtížnější, ale připouští, že pokud by se jejich nápad ujal v Německu, budou chtít jít i do mezinárodních linek. Pokud však jde o vlaky a Českou republiku, Schwämmlein přiznává, že to teď není jejich hlavní priorita.

Co se týče jiných dopravních prostředků, společnost zatím Flixfly nebo Flixairy neplánuje.

FlixBus a český trh

V neposlední řadě se spoluzakladatel vyjádřil k tomu, jakou pozici má dnes FlixBus na českém trhu. Jak sám uvedl, vše funguje přesně tak, jak čekali.

„Je to konkurenční trh, pro nás velmi důležitý. Praha je pro naši evropskou síť významná, přitahuje hodně cestovatelů z celé Evropy. Když máte takový bod, dává smysl pak budovat i národní síť. Posilujeme linky s Polskem a Slovenskem, a v Česku chceme dál investovat,“ míní.

Již v minulosti FlixBus hlásal, že se chce stát v Česku jedničkou. Takový cíl má však společnost ve všech zemích. Chce totiž vybudovat tu nejsilnější síť.

„V Česku jsme už nyní na mezinárodních linkách s předstihem nejsilnější. Kombinujeme to s národními linkami, chceme obsluhovat i menší města. Ale nemáme žádný plán, kolik linek bychom chtěli mít přesně třeba za pět let. Jako jinde vycházíme z našich dat, když něco funguje, rozšíříme to. Pokud ne, musíme zjistit, jak to změnit, aby to fungovalo. Obecně ale českému trhu věříme,“ dodal závěrem.