Před téměř třiceti lety Peking konsolidoval svou kontrolu nad těžbou kovů vzácných zemin. Zahraniční společnosti dostaly zákaz těžit v zemi a veškerou produkci v Číně dnes kontroluje šest státních společností. Naopak Spojené státy v roce 2003 uzavřely svůj poslední důl. Těžbu kovů vzácných zemin USA obnovily až po roce 2010.

Kovy vzácných zemin jsou nepostradatelné pro moderní elektroniku, která se dnes hojně využívá jak v elektrických vozidlech nebo v elektromotorech větrných elektráren, tak i ve vojenském vybavení. Dnes Washington dokáže z vlastních zdrojů uspokojit poptávku pouze pro svůj obranný průmysl.

Nicméně Trumpova obchodní válka proti Číně a rozhodnutí zapsat společnost Huawei na černou listinu, která zakazuje americkým společnostem dodávat komponenty do Číny, může přimět Peking k omezení exportu kovů vzácných zemin do USA.

20. května čínský prezident Si Ťin-pching navštívil společnost JL MAG Rare-Earth, která se zabývá zpracováním kovů vzácných zemin. Podle pozorovatelů se může jednat o signál, který Si posílá Trumpovi. Více než půl měsíc nato oficiální údaje čínské celní správy ukázaly, že v květnu export kovů vzácných zemin z Číny poklesl o 8,5 %.

V roce 2018 Čína celkem vytěžila 120 tisíc metrických tun kovů vzácných zemin, což odpovídá 70 % světové těžby. Z toho 53 tisíc tun šlo na export. Pro srovnání v USA se vytěžilo pouze 15 tisíc metrických tun a jsou z 80 % závislé na dodávkách z Číny.

Už jednou Peking použil kovy vzácných zemin v konfliktu s Japonskem v roce 2010, když japonské úřady zadržely čínskou rybářskou loď ve sporných vodách.

Spojené státy si svou zranitelnost uvědomují a na konci května americké ministerstvo obrany oznámilo, že se snaží snížit svou závislost na čínských dodávkách. Producenti v USA za poslední dva roky skutečně znatelně zvýšili svou těžbu. Velký nárůst zaznamenává i Austrálie.

Nadále však těžba kovů vzácných zemin je do značné míry koncentrována v Číně. Nicméně naleziště se nalézají i v jiných zemích. Jejich zpracování je však z ekologického hlediska velmi riskantní.

Podle statistického portálu Statista, který se odvolává na americkou geologickou správu, nejvíce zásob vzácných zemin se nalézá v Číně (44 milionů tun), Brazílii (22 milionů tun), Vietnamu (22 milionů tun) a Rusku (12 milionů tun). Naleziště se rovněž nacházejí v Indii, Austrálii a ve Spojených státech, kde je 1,4 milionu tun zásob.

Loni japonští výzkumníci oznámili, že se jim podařilo objevit naleziště u japonského ostrova Minami Torišima, které údajně dokáže zajistit poptávku po dobu příštích stovek let.

Jednání o obchodní dohodě váznou

V pondělí americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se s ním Si Ťin-pching na summitu G20 v japonské Osáce na konci června nesetká, uvalí na Čínu další cla. Spolu s tím vyjádřil přesvědčení, že Pekingu nezbude nic jiného než dohodu s USA uzavřít.

Minulý měsíc Trump kritizoval Peking za to, že v květnu odmítl podepsat americký návrh obchodní dohody.

„Myslím, že by si přáli, aby přijali návrh dohody, který měli na stole předtím, než se jej pokusili změnit. Chtěli by uzavřít dohodu, my na to nejsme připraveni,“ poznamenal na konci minulého měsíce Trump.

Ten kvůli průtahům v jednání s Čínou rozhodl zvýšit cla na import čínského zboží z 10 % na 25 %. V reakci na to Peking zvýšil cla na americké zboží v roční hodnotě dovozu 60 miliard dolarů. Cla se zvyšují pro různé kategorie zboží o 25 %, 20 % a 10 %.

Kromě toho v reakci na zanesení čínského technologického gigantu Huawei na americkou černou listinu, která omezuje americké společnosti v dodávkách do Číny svých komponentů, Peking přišel se svým vlastním seznamem „nespolehlivých entit“. S Huawei již přerušil spolupráci Google nebo Facebook.