„Jediné řešení (pozn. íránského problému) je nová a lepší dohoda, která by se týkala všech aspektů hrozby ze strany Íránu. Tyto hrozby jsou vyloženy ve 12 požadavcích, o kterých, jak řekl prezident Donald Trump a ministr zahraničí Mike Pompeo, jsme připraveni jednat. Íránští lídři vědí, jak se s námi spojit,“ oznámila oficiální mluvčí ministerstva Morgan Ortagus na tiskové konferenci.

Zároveň zopakovala, že Írán musí být odpovědný za své početné hrozby, jeho sliby o vystoupení ze Společného komplexního akčního plánu (Joint Comprehensive Plan of Action, JCPOA) jsou krokem špatným směrem.

Při prvním výročí amerického vystoupení z jaderné dohody (8. května) Írán ohlásil ukončení plnění řady dobrovolně přijatých závazků, které vyplývaly ze Společného komplexního akčního plánu. Týkaly se části zásob obohaceného uranu a těžké vody.

V Íránu vysvětlili, že opatření byla přijata kvůli americkému porušení jaderné dohody a zavedení sankcí proti Teheránu. Podle Teheránu za tím vězí také vzniklé problémy s tím, že ostatní členové JCPOA (Německo, Francie, Velká Británie, Čína a Rusko) nejsou schopní situaci vyřešit. V této souvislosti Írán dal zmíněným státům 60 dnů na zajištění zájmů Teheránu a slíbil, že se v takovém případě vrátí k plnění závazků.

Pokud státy nezajistí zájmy Íránu, Teherán oznámil, že zastaví modernizaci reaktoru v Aráku, což také bylo součástí dohody, a vzdá se omezení úrovně obohaceného uranu.

Snaha zachránit dohodu

Přesně rok poté, co Washington odstoupil od jaderné dohody, podle které Teherán omezuje svůj jaderný

program výměnou za zrušení ekonomických sankcí, dal Írán dne 9. května dalším signatářům 60denní ultimátum. Pokud do 7. července nepřijmou opatření, která ochrání Írán před sankcemi, tak začne obohacovat uran více než na 3,67 %. 

V Teheránu se bude Maas snažit přesvědčit své íránské protějšky, aby daly Evropské unii více času na spuštění mechanismu pro obchodní transakce INSTEX, který má obejít americké sankce. Nicméně i v případě, že by mechanismus fungoval, nemohou evropské vlády nutit evropské společnosti, aby obchodovaly s Íránem. Ty zatím dávají od Islámské republiky ruce pryč v obavě před americkými sekundárními sankcemi.

Mezitím americké sankce způsobily Íránu znatelné ztráty. Export ropy se propadl, stejně jako i íránská měna riál. Zemi sužuje inflace a objevil se dokonce deficit léků a potravin.

V květnu íránský prezident Rúhání uznal, že současné americké sankce drtí ekonomiku země více než válka s Irákem v 80. letech.

„Čelíme nebývalému tlaku našich nepřátel v dějinách naší islámské revoluce,“ uvedl.

Napětí eskaluje

Situace kolem Íránu se začala vyhrocovat poté, co USA poslaly do Perského zálivu letadlovou loď Abraham Lincoln a bombardéry B-52. Poradce amerického poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona tímto způsobem Washington vysílá jasný a nezaměnitelný signál íránskému režimu, že jakýkoli útok na zájmy Spojených států nebo jejich spojenců bude přijat bez lítosti. Jaké přesně zájmy nebo spojence měl na mysli, však neupřesnil.

V květnu došlo k bombovému útoku na tankery Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie. Bolton dne 29. května prohlásil, že při útoku byly použity námořní miny, které „téměř jistě pocházely z Íránu“.

Bolton již mnoho let prosazuje změnu režimu v Teheránu. V jednom se svých posledních prohlášeních však americký prezident Donald Trump uvedl, že chce pouze Íránu zabránit v získání jaderných zbraní a dodal, že je připraven k dialogu s prezidentem Rúháním.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo rovněž uvedl, že USA jsou připraveny jednat s Íránem bez předběžných podmínek. Nicméně dodal, že se Írán musí začít chovat jako „normální země“.

Po Maasově návštěvě se do Theránu vydá i Šinzó Abe. Ten se pokusí sehrát roli prostředníka. USA sice byly znepokojeny pouhou návštěvou politického ředitele německého ministerstva zahraničí Jensa Plötnera v Íránu, který měl připravit návštěvu svého šéfa, ale Abeovu diplomatickou iniciativu Washington uvítal.