„Ve skutečnosti bych to označil spíš za konflikt, vyhýbám se slovu válka, protože má zvláštní význam. Jaké zvláštnosti má obchodní konflikt mezi Čínou a USA? Vypukl na začátku roku 2018 a dostal nečekaný spád, což mnohé překvapilo. Clo ve výši 25 % je ve skutečnosti pro byznys neúnosné. Většina podniků má totiž zisk značně nižší než 25 %, tudíž je to nesplnitelný úkol. Znamená to, že jediným východiskem pro většinu podniků je trh opustit. Z tohoto hlediska jsou zkrátka americká cla za hranicí představitelnosti. Čína má druhou největší ekonomiku na světě a nedá se srovnat s Mexikem nebo Kanadou. Proto strany nedokázaly na jednáních správně posoudit reálné vzájemné požadavky. Konalo se celkem jedenáct kol a nakonec byla jednání neúspěšná. Domnívám se, že by Čína měla více zpřístupnit svůj domácí trh pro zahraničí. Čína to jednoduše musí udělat,“ domnívá se Xu Xitao.

Ekonom také uvedl, že se Čína a USA v průběhu třiceti let navzájem doplňovaly, jelikož je v USA pracovní síla velmi drahá, kdežto v Číně je naopak levná. Právě proto USA postupně stěhují své výrobny za hranice.

„Proč to v poslední době nefungovalo? Je třeba se zamyslet. Příčina zřejmě tkví v tom, že mnohým státům není po chuti čínské tempo rozvoje, a také v tom, že průmyslová výroba Číny se ve srovnání se zbytkem světa rozvíjela příliš rychlým tempem. Kdežto ve vyspělých státech se ve výrobním sektoru vytvořila nezaměstnanost, se kterou si země nevědí rady. Když analyzujeme ekonomiku, často mluvíme o prospěšných věcech pro společnost. Vidíme, jak lidé častěji kupují levnější zboží, avšak nemyslíme na to, co bude s dělníky poté, co přijdou o práci a co si asi počnou,“ řekl Xu Xitao.

Podle jeho názoru spočívá hlavní příčina obchodní války v rychlém ekonomickém rozvoji Číny, se kterým se mnoho zemí nesmířilo.

„Podstata problému také tkví v nezaměstnanosti v průmyslovém sektoru vyspělých zemí. Tento problém bylo třeba překonat, nikoli však přemístěním výroby. V USA tento problém překonat nedokázali. Myslím, že by Čína měla nejdříve zpřístupnit svůj domácí trh, a to například trh služeb. Pak přijdou do Číny různé zahraniční společnosti – ve zdravotnictví, ve školství, ve financích apod. Pak se tento konflikt zmírní,“ míní ekonom.

Odborník však nedokázal odpovědět na otázku o cíli takové války, protože se Trumpova administrativa od těch předcházejících poněkud liší.

„Dříve se přijetí rozhodnutí účastnilo mnoho odborníků, týkalo se to zahraniční a také hospodářské politiky. Dnes je všechno jinak. Nevím, kdo konkrétně přijímá rozhodnutí, ale předpokládám, že se tento proces stal dnes poněkud svévolným. Existuje ale taková věc: pokud chce Trump zůstat ve funkci po volbách 2020 i na další období, pak samozřejmě potřebuje úspěchy v několika amerických státech. Může jít o úspěchy ve vytváření pracovních příležitostí či v dobývání trhů. Praxe poukazuje na to, že pokud se v USA mají ekonomicky dobře, pak se nedá stávající prezident porazit. Takové případy neznám,“ řekl Číňan.

Pokud jsou v zemi ale jisté problémy s ekonomikou, pak ani prezident nemá dobré vyhlídky, domnívá se Xu Xitao.

„Neexistují-li žádné vážné problémy, přijde to prezidentovi vhod. Nicméně, i když nezůstane u moci, a přijdou, řekněme, demokraté, bude Čína i nadále čelit stejným problémům. Jde například o požadavky USA ohledně zpřístupnění trhu, problém duševního vlastnictví či o předání technologií, které, mimochodem, anglicky označují za nucené. Domnívám se, že je tato otázka v kontextu problému zpřístupnění trhů. Tudíž tyto problémy zůstanou,“ řekl ekonom.