Před Maasovou cestou íránská vláda oznámila, že šéf německé diplomacie musí přinést více než jen slova. Zaríf zdůraznil, že chce vědět, „co přesně partneři učinili, aby zachránili (dohodu, pozn. red.)“. Maas zase sdělil, že doufá, že návštěva pomůže oběma stranám nalézt „konstruktivní cestu“, jak tuto dohodu zachránit.

Po schůzce Maase a Zarífa, která se konala v pondělí odpoledne, oba ministři uvedli, že si přejí zachovat jadernou dohodu.

„Měli jsme upřímný a vážný rozhovor s (ministrem, pozn. red.) Maasem… Teherán bude spolupracovat se signatáři z EU, abychom zachránili dohodu,“ uvedl Zaríf na tiskové konferenci.

Přitom varoval před jakýmkoliv útokem proti Íránu.

„Kdokoli s námi začne válku, pak nebude tím, kdo ji ukončí,“ poznamenal.

Maas ze své strany uvedl, že je nutné zachovat dialog, aby se předešlo vojenské eskalaci.

„Chceme splnit své závazky. Nedokážeme dělat zázraky, ale budeme se snažit předejít krachu (jaderné dohody, pozn. red.),“ uvedl Maas. „Situace v regionu je velmi výbušná a nesmírně vážná. Vyhrocení současných sporů může vést k vojenské eskalaci,“ varoval.

Den před Maasovou návštěvou íránské ministerstvo obrany představilo nový systém protivzdušné obrany vlastní výroby Chordad-15. Íránský rezort obrany tvrdí, že nový systém protivzdušné obrany je schopen zasáhnout několik cílů íránskými raketami Sajad-3, včetně vojenských letadel a UAV, v okruhu 150 kilometrů, a sledovat je ve vzdálenosti 120 kilometrů.

Snaha zachránit dohodu

Přesně rok poté, co Washington odstoupil od jaderné dohody, podle které Teherán omezuje svůj jaderný program výměnou za zrušení ekonomických sankcí, dal Írán dne 9. května dalším signatářům 60denní ultimátum. Pokud do 7. července nepřijmou opatření, která ochrání Írán před sankcemi, tak začne obohacovat uran více než na 3,67 %. 

V Teheránu se bude Maas snažit přesvědčit své íránské protějšky, aby daly Evropské unii více času na spuštění mechanismu pro obchodní transakce INSTEX, který má obejít americké sankce. Nicméně i v případě, že by mechanismus fungoval, nemohou evropské vlády nutit evropské společnosti, aby obchodovaly s Íránem. Ty zatím dávají od Islámské republiky ruce pryč v obavě před americkými sekundárními sankcemi.

Mezitím americké sankce způsobily Íránu znatelné ztráty. Export ropy se propadl, stejně jako i íránská měna riál. Zemi sužuje inflace a objevil se dokonce deficit léků a potravin.

V květnu íránský prezident Rúhání uznal, že současné americké sankce drtí ekonomiku země více než válka s Irákem v 80. letech.

„Čelíme nebývalému tlaku našich nepřátel v dějinách naší islámské revoluce,“ uvedl.

Napětí eskaluje

Situace kolem Íránu se začala vyhrocovat poté, co USA poslaly do Perského zálivu letadlovou loď Abraham Lincoln a bombardéry B-52. Poradce amerického poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona tímto způsobem Washington vysílá jasný a nezaměnitelný signál íránskému režimu, že jakýkoli útok na zájmy Spojených států nebo jejich spojenců bude přijat bez lítosti. Jaké přesně zájmy nebo spojence měl na mysli, však neupřesnil.

V květnu došlo k bombovému útoku na tankery Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie. Bolton dne 29. května prohlásil, že při útoku byly použity námořní miny, které „téměř jistě pocházely z Íránu“.

Bolton již mnoho let prosazuje změnu režimu v Teheránu. V jednom se svých posledních prohlášeních však americký prezident Donald Trump uvedl, že chce pouze Íránu zabránit v získání jaderných zbraní a dodal, že je připraven k dialogu s prezidentem Rúháním.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo rovněž uvedl, že USA jsou připraveny jednat s Íránem bez předběžných podmínek. Nicméně dodal, že se Írán musí začít chovat jako „normální země“.

Po Maasově návštěvě se do Theránu vydá i Šinzó Abe. Ten se pokusí sehrát roli prostředníka. USA sice byly znepokojeny pouhou návštěvou politického ředitele německého ministerstva zahraničí Jensa Plötnera v Íránu, který měl připravit návštěvu svého šéfa, ale Abeovu diplomatickou iniciativu Washington uvítal.