V důsledku špatného plánování tak došlo k tomu, že v letech 2015 a 2016 ministerstvo muselo vzhledem k nízkým skladovým zásobám omezit výdej výstroje, kterou vojáci potřebují pro výkon služby.
„Kontrola ukázala, že nákup oděvů, prádla, obuvi a další výbavy vojáků ministerstvo špatně plánovalo. V kontrolovaných letech se rozdíl mezi hodnotou výstroje, na kterou mají vojáci nárok, a penězi, které na ni ministerstvo obrany vynaložilo, pohyboval kolem jedné miliardy korun ročně,“ uvádí se v tiskové zprávě NKÚ.
„V roce 2018 MO vydalo nový předpis, kterým zvýšilo hodnotu výstroje oproti roku 2017 u vojáků o 85 % a u vojákyň o 90 %. Jenže rozpočet na její pořízení plánovalo MO navýšit jen o 31 %. Schválený rozpočet na nákup výstroje byl oproti roku 2017 dokonce o 16 % nižší,“ uvedli kontroloři.
Nyní v celé České republice existují celkem čtyři výdejny – v Praze, Táboře, Brně a ve Vyškově, kam s vojáci jezdí pro své potřeby, přičemž si je nemohou předem ve výdejně zamluvit. „Může se tak stát, že pro ně výstroj na daném místě nebude k dispozici,“ uvedl kontrolní úřad.
Co se týče výstroje pro krizové situace, tu má MO podle kontrolorů má zajištěnou a má i plány a postupy pro její nákup.
„Dle NKÚ je nezbytným předpokladem pro efektivní změnu systému distribuce provedení podrobné analýzy možných řešení, na základě které MO vybere ekonomicky a uživatelsky nejvhodnější způsob distribuce výstroje,“ píše se v kontrolním závěru.
Stejný systém výdeje výstroje existuje také u našich sousedů, konkrétně tedy v Polsku, Německu či na Slovensku. Jako příklad odlišného systému se v tiskové zprávě zmiňuje Finsko, kde výstroj zajišťuje externí dodavatel. V takovém případě si ji vojáci objednávají přes elektronický systém a doručuje ji pošta.