S odhadem MMF souhlasí také Morgan Stanley. Tato společnost rovněž snížila svou předpověď růstu čínského HDP v nové situaci z 6,5 % na 6,4 %. Ani MMF, ani další přední organizace se nedomnívají, že bude čínská ekonomika obchodní válkou silně poškozena. Prognózované zpomalení růstu o 0,1 % tak zjevně není účinkem, který očekává americký prezident Donald Trump, jenž slíbil maximální tlak na čínskou ekonomiku. Pokud se však obchodní válka protáhne, bude za dva roky růst nižší než 6 % a k roku 2024 klesne až na 5,5 %, předpovídá MMF.

Dokonce i za předpokladu, že bude obchodní válka trvat déle a že se pesimistická prognóza MMF ohledně růstu čínské ekonomiky vyplní, bude to skutečně pro Čínu kritické? Podle výpočtů agentury Reuters nesmí růst poklesnout pod 6 %, aby byl cíl vytyčený čínskou vládou splněn, a sice zdvojnásobení HDP do roku 2020. Takový pokles se však neočekává ani podle oficiálních čínských prognóz, ani podle prognóz mezinárodních organizací a předních světových finančních společností. Cíle po roce 2020 nejsou zatím známé. Můžeme ale předpokládat, že další zpomalení růstu v rámci tempa prognózovaného MMF může znamenat přechod od kvantitativních priorit ke zvýšení kvality ekonomického rozvoje, řekl Sputniku expert z finančního ústavu Chongyang z čínské Lidové univerzity Zhou Rong.

„Dopad obchodní války mezi Čínou a USA na čínskou ekonomiku je zjevný, poněvadž sankce zasáhly značnou část exportu. To má zase za následek, že zboží nemá odbytiště, což se projevuje na fungování některých podniků a na jejich zásobách na skladech, což je to dost podstatný vliv. Ale všimněte si, že čínská vláda aktivně stimuluje domácí spotřebu a že je dělba práce na domácím trhu stále přesnější. Dá se říct, že dopad obchodní války na čínskou ekonomiku bude patrný, ale nikoli dramatický, jak se může mnohým zdát,“ domnívá se expert.

„Americké sankce proti Číně nebyly totiž zavedeny dnes, trvá to již určitý čas a má jistý vliv na čínskou ekonomiku. Dnes se řídíme zásadou: spoléhat na vlastní inovace, stimulovat domácí poptávku. Tyto dva faktory neměly zpočátku značný dopad, ale po určité době začaly hrát významnou úlohu. Kromě toho je naprosto jasné, že bez ohledu na počínání USA v obchodní válce, poškozuje Amerika nejen zájmy Číny, ale také Mexika, Japonska, Německa, Francie, Indie a Turecka. Způsobuje škody dokonce i Kanadě a Austrálii. Problémy má také Jižní Korea. Akce USA škodí celému světu, zpomalit se může celá světová ekonomika, tedy nejen ta čínská. A vinu za to nesou USA. Kdežto snížení MMF prognózy růstu čínského HDP o 0,1 % vcelku zapadá do čínské koncepce přechodu od kvantitativních ukazatelů nárůstu k těm kvalitativním. Změnili jsme modely výroby, priority, jdeme od kvantity ke kvalitě. V dnešní složité mezinárodní situaci hodláme aktivněji stimulovat rozvoj inovací,“ uvedl Zhou Rong.

O nutnosti věnovat pozornost kvalitě růstu, nikoli jen kvantitativním ukazatelům, se hovořilo již na 19. sjezdu čínské Komunistické strany, tedy, před vypuknutím obchodní války. Již tehdy však čínské vedení chápalo, že růst má být zdravý a technologický. Čína si uvědomuje, že základ konkurenceschopnosti dnes tvoří špičkové technologie. A jen stěží někdo odmítne spolupráci se zemí, která vede v inovační sféře, a to navzdory veškerým rozporům.

Finanční základ čínských inovací již nebudou tvořit příjmy z exportu, ale příjmy z domácí spotřeby. A podmínky pro takový model vskutku existují. Na trh přišla generace lidí, kteří se narodili koncem devadesátých let. Ti nemají, na rozdíl od svých rodičů, sklon k šetření. Mají za to, že je nutné žít a utrácet hned teď. K zajištění jejich přání je však nutné zajistit stabilní zaměstnanost. I na to jsou rovněž zaměřeny aktivity čínské vlády ve sféře zlepšování podnikatelského klimatu a podmínek financování soukromých společností, které tvoří 80 % pracovních míst v zemi. Tato opatření mají dobré výsledky. Výsledky indexu Caixin/Markit factory Purchasing Managers’ Index, který je indikátorem stavu čínského průmyslu, činily v květnu 50,2, což svědčí o růstu výrobních aktivit v zemi.