Seznam vychází z informací z 50 různých zdrojů, včetně statistik OSN, údajů Světové zdravotnické organizace (WHO), Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí a společností NASA. Autoři identifikovali čtyři hlavní hrozby, konkrétně epidemie, jadernou válku, přírodní katastrofy a pád asteroidu na Zemi.

Mezi smrtícími chorobami agentura upozorňuje na tuberkulózu, malárii, sezónní chřipku, virus Ebola, meningitidu, plicní a bubonický mor, horečku Lassa, choleru, žlutou zimnici a virus Marburg.

Tuberkulóza je považována za nejnebezpečnější chorobu. Nejpravděpodobnějšími ohnisky její distribuce jsou africké země, zejména Nigérie. Podle WHO zemřely v roce 2017 na planetě dva miliony lidí z deseti milionů infikovaných. Denně bylo zaznamenáno 4,3 tisíce smrtelných případů. Při této míře šíření nemoci by v 4 812 letech zničila celé obyvatelstvo Země.

Pravděpodobnost jaderné války experti amerického vydání Bulletin of Atomic Scientists zhodnotili jako jednu z nejvyšších v poslední době. V roce 2021 končí smlouva START III mezi Ruskem a Spojenými státy o omezení strategických útočných zbraní a dosud není jasné, zda bude dohoda obnovena.

Podle přístupných údajů provedly Spojené státy nejvíce testů v historii svého jaderného programu (1 030), naposledy v roce 1992. Rusko má 715, ale Moskva vyvinula nejsilnější bombu v historii, RDS-202, která se také nazývá carská bomba. Podle agentury by Spojené státy pro úplné zničení lidstva musely udělat 5 351 výbuchů a Rusko 4 206.

Srážka asteroidů se Zemí je méně pravděpodobná, ale NASA sleduje nebeská tělesa, která se mohou přiblížit naší planetě v příštích sto letech. Jeden z těchto asteroidů, Florencie, má průměr až 3,9 km a je považován za potenciálně nebezpečný objekt. Jeho úder by zabil 1,2 miliardy lidí.

Podle portálu je globální oteplování považováno za hlavní klimatickou hrozbu pro Zemi. Mezivládní organizace pro změnu klimatu (IPCC) uvedla, že by se do roku 2025 mohl vzduch na planetě zahřát o dva další stupně Celsia ve srovnání s teplotou předprůmyslové éry (1850 - 1900). Pokud se zachová současná míra oteplování (0,2 stupně za deset let), globální teplota vzroste o 44 stupňů za 2 136 let.