Podle dohody se tento podnik bude zabývat prodejem ruského zkapalněného zemního plynu na obrovských vnitřních trzích Čínské lidové republiky.

Ve zprávě pro tisk NOVATEKu se přitom zvláště zdůrazňuje, že jde o prodej plynu bezprostředně odběratelům.

Jak prohlásil šéf NOVATEKu Leonid Michelson, jehož slova se uvádějí v oficiální zprávě pro tisk, společný podnik „nejen umožní zaručit odbyt vyráběného LNG, ale otevírá také možnosti investování do rozvoje spotřebitelského segmentu na jednom z největším a rychle se rozvíjejícím světovém trhu zemního plynu a LNG“. Přitom se upřesňuje, že dohoda s čínskými společníky zapadá do dlouhodobé strategie společnosti pro tvorbu cen v celém řetězu, těžby a zkapalnění zemního plynu počínaje a konče prodejem LNG pro spotřebitele.

NOVATEK hodlá v podstatě udělat to, co nedovolili svého času Gazpormu udělat v Evropské unii: dostat se až ke spotřebiteli. Evropské země pokládaly tehdy podobnou úroveň energetické integrace s ruskou „energetickou platformou“ za nepřípustnou a hlavně za nebezpečnou. Protože z jejich hlediska po podobné expanzi Gazpromu by byly evropské trhy příliš závislé na Rusku. A tato námitka byla dokonce i v Rusku uznána za dost spravedlivou.

Čínští energetici však nejenže nenamítají nic proti podobnému schématu, ale dokonce, jak vidíme, tomu hodlají napomáhat pomocí mechanismů společného podniku.

Proč?

Odpověď na tuto otázku, která leží ve dvou rovinách, jak krátkodobé „operativní“, tak i dlouhodobé „strategické“, je dost zřejmá. Víc než to: všechno bylo realizováno tak demonstrativně a veřejně, že o tom nemusíme mít pochyb.

Co se týče „operativní“ složky, má smysl poděkovat zaoceánským partnerům: v dalším kole čínsko-americké ekonomické konfrontace Čína prostě vytlačila americký LNG ze svých trhů. A na začátku letošního léta na něj také uvalila odvetná cla, takže jakékoli dodávky amerických „molekulí svobody“ do ČLR, které byly už tak dost drahé, se staly naprosto nesmyslnými. A krátkodobá, ostatně stejně jako i střednědobá sázka čínských partnerů na ruské dodávky paliva je za této situace zcela logická a odůvodněná. Čína stejně musí plyn dovážet, to je zcela jasné.

Důležité je něco jiného.

Globální trhy LNG se regulují jinak, než obvyklé „potrubní“, a dodávky jsou na nich mnohem „mobilnější“. Zkrátka, loď s LNG pluje tam, kde více zaplatí. A Číňané jako velcí spotřebitelé mohou mít jen dvě strategie: buď „zabíjet cenou“, tedy neustále balancovat na úrovni „hry na zvyšování“, nebo budovat situaci s ruskými partnery tak, aby byly pro ně dodávky do Číny prioritní, nehledě na jakékoli volatility globální tržní konjunktury. A vytvoření možnosti pro ně těžit z každé etapy výrobního řetězce, těžbou zemního plynu počínaje a konče prodejem paliva spotřebiteli, je v tomto smyslu tento návrh zcela logický. Po jeho realizaci ruský plyn z Jamalu, který těží a prodává NOVATEK, mimochodem i s čínskými partnery, získá a upevní svou prioritu. Tedy s ohledem na to, že na ruský LNG už se stojí dlouhá fronta, ve které Čína zaujímá první místo.

Ti ostatní, mj. evropští, uchazeči o ruský LNG budou muset poslušně čekat.

Tento návrh je nesporně strategicky výhodný také pro ruské plynové odvětví: „dlouhé“ chráněné kontrakty na několik desetiletí do budoucna, podobné návrhy se přece neodmítají.

A zde má smysl se podívat na zmíněnou „strategickou složku“ otázky.

Čína zpravidla velmi nerada pouští na svůj vnitřní trh jakékoli vnější hráče, to ani nemusíme vysvětlovat. Tím, že demonstruje tak bezprecedentní ekonomickou otevřenost při práci s ruskými partnery, naznačuje Čína svou ochotu vstoupit na takovou úroveň integrace, o níž nemůže ani jedna země kromě Ruska mluvit ani teoreticky: energetická bezpečnost není přece ničím abstraktním. To je reálný klíč k ekonomice jakékoli, dokonce i pro veliké země.

V tomto případě se Číně prodává v podstatě „energetický airbag“, a bezpečnost je v našem nynějším neklidném a nestabilním světě velmi žádaným a drahým zbožím. Čína za to ale dokázala nabídnout velmi důstojnou cenu: přístup na své vnitřní trhy. A to pomocí mechanismů společného podniku.

A co je zvláště důležité, dohodu NOVATEKu a Gazprombanku s čínskou petrochemickou společností Sinopec pokládají obě strany podle všeho za model. Naskytuje se tedy možnost jednat podle těchto norem také v jiných oblastech oboustranného zájmu.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce