Status světové rezervní měny umožňuje používat dolar pro kontrolu zemí, které nemají patřičné rezervy.

Dominance amerických peněz na světovém finančním trhu se ale chýlí ke konci, předpokládá autor. V souvislosti s tím zachvátila mnohé země silná „zlatá horečka“.

Hlavními kupci zlata jsou centrální banky. V prvním čtvrtletí roku 2019 nakoupily celkem 145,6 tun zlata. Tedy více než v posledních šesti letech, podotýká časopis. Ve srovnání s minulým rokem činil růst 68 %. V roce 2018 zvýšily centrální banky své zlaté rezervy ze 375 na 651,5 tuny. To je největší nákup zlata od roku 1967.

Zvláště zájem vyvolává seznam zemí, které aktivně nakupují drahý kov, pokračuje Contra Magazin. Mnohé z nich jsou považovány za odpůrce Washingtonu. Jde především o Rusko – největšího kupce zlata. V roce 2018 nakoupila ruská Centrální banka 274,5 tun zlata. Navíc snížila Moskva investice do státních obligací USA o 84 %.

Turecko také nakupuje zlato a zbavuje se dolarových rezerv. Země dává najevo, že nehodlá zůstat v alianci s USA a EU, a projevuje stále větší ochotu spolupracovat s konkurenty Washingtonu: s Ruskem, Čínou, a dokonce i s Íránem. Drahý kov aktivně nakupuje také Kazachstán, Ekvádor, Katar, Srbsko a Kolumbie, a také Filipíny.

Dříve či později naskočí to této vlny i jiné státy, tvrdí Maier. Přednost zlata spočívá v tom, že je trvalé a vylučuje hrozbu hyperinflace. Navíc po staletí zůstávala kupní síla drahého kovu poměrně stabilní s malými krátkodobými výkyvy. Kromě toho nemůže Washington uvalit sankce na obchod se zlatem a prakticky všechny země přijímají zlato jako platidlo.

Dříve Světová zlatá rada (WGC) konstatovala, že stále větší geopolitická a ekonomická nejistota pobídla centrální banky k rozhodnutí diverzifikovat své rezervy a soustředit se na investice do bezpečných a likvidních aktiv.

Podle odhadů agentury Bloomberg politika diverzifikace rezerv, kterou provádějí přední světové ekonomiky, zvýší globální poptávku po zlaté surovině, a tedy i ceny.