Podle předpokladu mezinárodního týmu výzkumníků báječný úsměv Mony Lisy byl falešný a nucený. Skupina vědců dospěla k tomuto názoru, když prozkoumala asymetrii proslulého úšklebku.

„Naše výsledky ukazují, že štěstí se projevuje jen na levé straně. Podle některých významných teorií neuropsychologie emocí jsme interpretovali asymetrický úsměv jako falšovaný úsměv – také se pokládá, že vzniká, když člověk lže,“ uvedl vedoucí odborník z univerzity v Cincinnati neurolog Luca Marsili.

Dospěli k tomuto názoru po dotázání 42 dobrovolníků, kterým prezentovali dva upravené obrazy Mony Lisy, které ukazovaly buď levou, nebo pravou stranu. Účastníky experimentu poprosili popsat, jaké emoce jsou na snímcích.

Většina respondentů (92,8 %) odpověděla, že levá strana vyjadřuje štěstí. To je odlišné od toho, co viděli na pravé straně – respondenti uvedli, že tam se projevují neutrální, znechucené a smutné emoce. Také vědec poznamenal, že na rozdíl od opravdového úsměvu, kvůli kterému se stahují svaly kolem očí, na portrétu Mony Lisy svaly nejsou aktivní.

Marsili předpokládá, že vysvětlení, proč Džokonda je asymetrická a předvádí falešnou radost, může být jednoduché. Žena během několika hodin pózovala bez hnutí, což bylo velmi obtížné, nehledě na úsilí šašků Leonarda, kteří se snažili bavit modely a modelky malíře.

Podle další teorie známý úsměv Mony Lisy může skrývat tajemné zprávy, pokud da Vinci mohl vědět o efektu asymetrie. Například malíř mohl naznačit, že obraz je autoportrétem či malbou mrtvé ženy.

Odborník také připustil, že Leonardo mohl vědět o efektu asymetrického úsměvu a záměrně namalovat na obrazu úsměv, který vyjadřuje „necitelné emoce“. Vědci přiznávají, že skutečné poselství zůstává nepostižitelným, ale doufají, že neuropsychologie emocí nakonec pomůže tajemství odhalit.