„Je to to jeden z problémů, protože S-400 na straně Turecka staví regionální systémy protivzdušné obrany do jiné situace,“ uvedl Apostolakis.

Podle řeckého ministra obrany získání Tureckem ruských obranných systému může zcela změnit situaci v oblasti kontroly vzdušného prostoru nad Egejským regionem, dodal, že jeho země teď musí rozpracovávat své obranné plány jiným způsobem, aby určila faktory přítomnosti nových zbraní. Apostolakis si myslí, že Řecko by mělo posílit svojí vzdušnou obranu nákupem amerických moderních stíhacích letounů F-35 či jiných letounů a tím vyrovnat regionální rovnováhu sil.

Křehké spojenectví

Řecko a Turecko se spolu začlenily do Severoatlantické aliance v roce 1952, avšak dialog mezi formálními spojenci je ztížen celou řadou vojensko-politických problémů. Jde o spory kolem ekonomických projektů ve Středomoří, vzájemné obviňování z porušování vzdušného prostoru vojenskými letouny a teritoriální spory v Egejském regionu.

Od poloviny devadesátých let země navzájem popírají vlastnictví ostrovů Imia či Kardak a související s tím práva na průzkum mořského dna a kontroly nad námořními trasami. Nejistota v otázce suverenity nad malými ostrovy v roce 1996 téměř způsobila ozbrojený konflikt mezi Ankarou a Aténami a pouze zásah Spojených států a NATO zabránil další eskalaci konfliktu.

Politický dialog mezi zeměmi také ovlivňuje pozice Řecka v otázce vydání tureckých vojáků, kteří uprchli z Turecka po neúspěšném pokusu o vojenský převrat v červenci roku 2016. Osm příslušníků turecké armády, které Ankara považuje za pučisty, uprchli na řecké území pomoci vrtulníku 16. července 2016. Řecké úřady vojáky zadržely, ale odmítaly je vydat do vlasti. Po uplynutí maximální doby zadržení bez soudního řízení vojáci byli propuštěni, což vyvolalo kritiku ze strany Turecka, které obvinilo Atény z porušení mezinárodního práva a poškození bilaterálních vztahů.

Dodávky S-400 Turecku

Jednání mezi Moskvou a Ankarou o nákupu S-400 začala již v roce 2016. V roce 2017 Rusko potvrdilo, že obě strany uzavřely dohodu. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan tehdy oznámil, že záloha již byla zaplacena.

Spojené státy se však stále ještě snaží zabránit dodávkám S-400 do Turecka. Washington vyhrožuje sankcemi a opakovaně prohlásil, že hodlá zdržet nebo zcela zrušit prodej Turecku svých stíhaček F-35.

Ankara ale trvá na tom, že se plánů ohledně nákupu S-400 nezřekne. Uvádí se, že první dodávku systémů protivzdušné obrany má Turecko obdržet v červenci. Podle USA jsou však komplexy S-400 neslučitelné s normami NATO.