„Všechny teorie vysvětlující existenci sexu nemohou vysvětlit to, proč se jím všechna mnohobuněčná zvířata zabývají stále, nejen čas od času, což by stačilo na výměnu genů na ochranu před parazity a viry a také zrychlení evoluce. Našli jsme vysvětlení, proč tomu tak je,“ uvádí Frederic Thomas z Univerzity v Montpellier.

První mnohobuněčná zvířata, která se na Zemi objevila asi před 550 miliony lety, se původně rozmnožovala bezpohlavně. Následně rychle přešla k pohlavnímu rozmnožování, čímž si vyměňovala genetický materiál a kombinovala ho.

Z pohledu „čisté“ evoluční matematiky podobná změna nemohla být výhodná. Kvůli tomuto přechodu musela zvířata plýtvat polovinu dostupné energie a zdrojů na „neužitečné“ samce, kteří nejsou schopní samostatně produkovat potomstvo. Dnes se přes 99 % existujících mnohobuněčných zvířat rozmnožuje sexem.

Bezpohlavní množení snižuje odolnost vůči infekcím

Příčinou podle přívrženců takzvaného efektu červené královny byli parazité a virusy, kteří byli schopní se rozvíjet rychleji než jejich bezpohlavní oběti. Jak ukazují nedávné experimenty s hrotnatkami, které jsou schopné se rozmnožovat oběma cestami, dlouhé bezpohlavní množení viditelně snižuje jejich odolnost vůči infekcím a připravuje je o ochranu před parazity.

Thomas a jeho kolegové předpokládají, že ve skutečnosti hlavní hybnou silou evoluce, která přinutila naše předky k pohlavnímu rozmnožování, nebyli „vnější nepřátelé“ jako viry nebo parazité, ale svérázná vnitřní „pátá kolona“. V její roli podle francouzských evolucionistů vystupovali nakažlivé rakovinové buňky.

Tato myšlenka Thomase napadla poté, co se zaměřil na historii o tom, jak nemoc DFTD téměř zcela zlikvidovala ďábly medvědovité. Analogická „infekce“ dnes likviduje populaci hned několika druhů měkkýšů v Atlantiku a mezi psy se podobná rakovina šíří pohlavní cestou už desítky tisíc let.

Vznik podobných forem nádorů podle vědce byl možný kvůli tomu, že úroveň genetické různorodosti mezi kunovci, měkkýši a předků psů byl rekordně nízký. Umožňuje to rakovinotvorným buňkám pronikat do organismu nového „majitele“ tím, že se vydávají za „své“, a využívat zdroje na nekontrolovaný růst.

Všechno to podle evolucionisty bylo charakteristické i pro první mnohobuněčné bytosti, které se rozmnožovaly bezpohlavní cestou. Úroveň genetické různorodosti byla mezi nimi původně nízká a téměř se neměnila, což prvním podobným rakovinotvorným buňkám umožnilo, aby se šířily po celé populaci a nakazily jakékoliv jedince.

Nejdůležitější je odlišit se

„Nejjednodušším způsobem ochrany je to, aby se jedinec stal odlišným od jiných. Pohlavní rozmnožování dvěma jedincům umožňuje stvoření unikátního potomstva s absolutně „novým“ genomem. Současně ho ochrání před vpádem už existujících rakovinotvorných buněk, včetně těch z těla jejich rodičů, a udělá jejich vlastní nádory neslučitelné s dalšími zástupci jejich rodu,“ pokračuje vědec.

Ve prospěch této teorie mluví hned několik věcí, včetně toho, že pohlavní rozmnožování není charakteristické pro bakterie, archaikum, prvoky a mnohé primitivní plísně a rostliny, mezi kterými se rakovina v principu neobjevuje nebo vzniká velmi vzácně.

Navíc rakovina na rozdíl od parazitů, virů a dalších „vnějších“ nebezpečí bude v populaci mnohobuněčných zvířat existovat vždy, protože mutace se stále hromadí v DNA každé buňky pod vlivem vesmírných záření, ultrafialového záření Slunce, agresivních molekul a dalších náhodných akcí při každém jejich dělení. Dobře to vysvětluje, proč se zvířata věnují pouze sexu a nekombinují ho s bezpohlavním rozmnožováním.

Vědci chtějí svoji teorii prověřit na hydrách, což jsou primitivní mnohobuněčné bytosti, které se dokáží rozmnožovat jak pohlavní cestou, tak i pučením, zároveň často trpí rakovinou. Jestli je tato myšlenka správná, tak se vznik nádorů v jejich těle změní v závislosti na tom, jaké rozmnožování budou používat.

Dříve vědci promluvili o výhodách sexu v pokročilém věku. Experti zanalyzovali sexuální aktivitu 73 dobrovolníků ve věku od 50 do 83 let. Série experimentů ukázala, že starší lidé, kteří měli sex alespoň jednou týdně, o 4 % rychleji řešili matematické příklady než ti, kteří sex během experimentu vůbec neměli. V důsledku toho badatelé dospěli k závěru, že hormony dopamin a oxytocin, které se uvolňují během sexu, pozitivně působí na mozek starších lidí, zvyšují účinnost a snižují riziko demence.