„Hledáme jakýkoliv zdroj dodávek mimo Čínu. Chceme rozmanitost. Nechceme, aby výrobce byl z jednoho místa,“ uvedl Jason Nie z Agentury pro obrannou logistiku (pozn. DLA, Defense Logistics Agency) Pentagonu.

Uvádí se, že v současném fiskálním roce 2019 DLA plánuje nakoupit na otevřeném trhu 416 tun vzácných zemin, 0,02 tuny prekurzorů lithium-iontových baterií a 40 tun cínu, a další strategické nerosty.

Dříve mluvčí čínského ministerstva obchodu Gao Feng uvedl, že Čína zavádí nový systém vydávání exportních licencí na kovy vzácných zemin, který má posílit kontrolu vývozu těchto elementů. Ve Spojených státech to zvýšilo obavy, že Peking hodlá využít své dominující postavení dodavatele vzácných kovů jako zbraň v obchodní válce.

Podle údajů americké vědeckovýzkumné vládní agentury USGS (pozn. United States Geological Survey), v dovozu vzácných zemin do Spojených států má Čína podíl cca 80 %. Tyto elementy hrají rozhodující roli ve výrobě vysoce technologických produktů včetně zbraní. 

Začátkem týdne Ministerstvo obchodu USA představilo zprávu, ve které navrhlo určitá opatření ke snížení „strategické zranitelnosti“ z dovozu, včetně oblasti vzácných zemin. Jedním z návrhů bylo prohloubit spolupráci s americkými spojenci a navázat kontakty s africkými zeměmi. Bylo uvedeno, že americké úřady mají zajistit, aby si USA zachovaly přístup k „životně důležitým“ materiálům.

Svou poptávku po vzácných kovech Spojené státy mají uspokojovat dovozem. Nesilnější světové postavení v této oblasti má Čína, která dosud kontroluje kolem 60 % světového trhu těchto elementů. Podle odborníků propad čínského exportu v této oblasti může způsobit růst světových cen vzácných kovů a následně uškodit americkým podnikům.

Poslední kolo obchodních jednání mezi USA a Čínou skončilo v polovině května, bez dalšího úspěchu, a to v rámci dalšího zvýšení cel na čínské zboží ze strany Washingtonu. Spojené státy zvýšily cla z 10 % na 25 % na dovoz čínského zboží s ročním obratem v 200 miliard dolarů. Americký prezident Donald Trump také nařídil zahájit proces zvyšování cel vůči zbývajícímu dovozu z Číny, což se odhaduje na cca 300 miliard dolarů ročně. V odvetné reakci Peking od 1. června zvýšil dovozní cla na zboží ze Spojených států s roční dodávkou 60 miliard dolarů.