Nižší přírůstek spotřebitelských cen v porovnání s růstem nominální mzdy ovlivnil vývoj reálné mzdy, která meziročně vzrostla o 4,6 %.
Nejvyšší úroveň průměrné měsíční mzdy byla v odvětvích finanční a pojišťovací činnosti, a to 2 021 eur. Následovaly informační a komunikační činnosti s průměrnou částkou 1 886 eur.
V odvětví dodávek elektřiny a plynu daný ukazatel činil 1 817 eur. V deseti odvětvích byla mzda nižší než v průměru SR. Nejnižší průměrnou nominální mzdu měli zaměstnanci v ubytovacích a stravovacích službách - 572 eur.
Oproti stejnému období loňského roku průměrná nominální mzda vzrostla ve všech odvětvích. Relativně nejrychleji to bylo podle úřadu ve vzdělávání o 13,6 %, v umění, zábavě a rekreaci o 11,7 %, ve veřejné správě a obraně o 11,3% a ve zdravotnictví a sociální pomoci o 10,1 %.
Ve všech krajích byla průměrná mzda vyšší než v prvním čtvrtletí 2018 s nejvyšším relativním přírůstkem o 9,3 % v Prešovském kraji.
V České republice lze pozorovat stejné trendy. Podle Českého statistického úřadu průměrná hrubá měsíční mzda 1. čtvrtletí meziročně vzrostla o 7,4 procenta na 32 466 korun. Podle aktuálního kurzu České národní banky je to 1 265 eur, tedy o sto eur více než na Slovensku.
Dynamika růstu mezd v obou zemích je také srovnatelná. V Česku je to poněkud vyšší, při zohlednění inflace stoupla mzda ČR o 4,6 procenta, tedy úplně stejně jako na Slovensku.
Podobný trend je vidět i v situaci s nejlépe placenými obory. Zde nejvíce vydělají ti, kdo pracují v peněžnictví a pojišťovnictví, kde průměrná mzda činí 59 869 korun, tedy 2 333 eur. V IT sektoru už také nevydělávají nejvíce. Tady je průměrný plat o 500 Kč nižší než u bankovních zaměstnanců.
Nejméně se platí v pohostinství, stravování a ubytovacích službách. Zde průměrná mzda ve sledovaném období činila 19 121 korun. Následovali pracovníci administrativních a podpůrných činností s průměrem 21 774 korun.