„Všechno jsme už udělali v květnu. Nyní přesouváme zaměstnance,“ uvedl ministr novinářům.
Začátkem března venezuelský prezident Nicolás Maduro nařídil přesunutí evropské kanceláře PDVSA z Lisabonu do Moskvy kvůli sankcím Spojených států. 22. března do Moskvy přicestovala pracovní skupina, která začala hledat vhodný prostor.
PDVSA chce rozšířit spolupráci s ruskými společnostmi Rosněfť a Gazprom. Podle viceprezidentky Venezuely Delcy Rodríguezové Evropa neposkytuje žádné nutné záruky pro celistvost aktiv.
Po vypuknutí politické krize v zemi počátkem roku 2019 Washington zintenzivnil tlak na Caracas. Ministerstvo financí USA zavedlo omezení vůči PDVSA a zmrazilo účty firmy Citgo, která je hlavním zahraničním aktivem venezuelské ropné a plynárenské společnosti.
Hned po zavedení sankcí proti PDVSA začali američtí ropaři počítat ztráty. Objem dodávek z Venezuely se snížil trojnásobně. I když mají USA přebytek lehké ropy s malým obsahem síry (jde především o západotexaskou WTI), ta nestačí k uspokojení potřeb země.
Začátkem ledna se Nicolás Maduro podruhé ujal funkce prezidenta Venezuely, což způsobilo rozsáhlé protesty po celé zemi. Opozice obvinila politika z uzurpování moci. 23. ledna se předseda Národního shromáždění (parlament) Juan Guidó prohlásil za prozatímního prezidenta země. V důsledku toho v zemi došlo k dvojvládí.
Guaidó je uznáván opozicí, většinou zemí Latinské Ameriky, USA, Kanady, Spojeného království a mnoha zemí EU. Rusko, Čína, Turecko, Bolívie a Kuba podpořily Madura.