Podle vědců existují pro realizaci projektu v současné době v průmyslovém měřítku téměř všechny technologie - kromě těžby oxidu uhličitého z vody.
Vědci se domnívají, že miliony plovoucích ostrovů, které přeměňují oxid uhličitý v atmosféře na palivo, mohou chránit podnebí před vlivem fosilních paliv. Tyto ostrovy budou spojeny a ve formě obrovských komplexů budou moci v důsledku eliminovat škody způsobené globálními emisemi, píše Newsweek.
„Pokud se lidstvo chce vyhnout nebezpečné změně klimatu, musí zastavit emise oxidu uhličitého ze spalování fosilních paliv,“ uvedli.
„Převod atmosférického oxidu uhličitého na syntetická paliva pomocí obnovitelných zdrojů energie nabízí koncepce energie bez čisté emise oxidu uhličitého.“
Podle autora výzkumu Andrease Borgshulteho je jedním z hlavních problémů obnovitelných zdrojů energie jeho nízká konkurenceschopnost ve srovnání s fosilními palivy. Existuje několik koncepcí ziskovosti obnovitelných zdrojů energie, ale žádný z nich nebyl dosud plně realizován.
Borgschulte uvedl, že myšlenka „slunečních ostrovů“ se objevila poté, co byli norští vědci požádáni, aby přesunuli rybí farmy na otevřené moře. Tato zařízení však potřebovala vlastní zdroje energie.
„Koncepce ostrovů vyrábějících energii byla navržena již před časem,“ dodal. „Zbývalo jen zahrnout do ní uchovávání energie.“
Tým vědců předpokládá, že 70 umělých ostrovů bude jeden velký komplex o rozloze 1 km čtvereční, který bude umístěn v místech, kde nebudou zaplavovány vlnami, kde je malá pravděpodobnost uragánů, stejně jako v místech, kde je hloubka menší než 600 m.
Vědci odhadují, že produkce z 3,2 milionu ostrovů přesáhne objem globálních emisí z fosilních paliv. V současné době tým pracuje na prototypech takových ostrovů.
„Největším problémem je vytvoření masového zařízení pro extrakci oxidu uhličitého z vody,“ řekl Borgschulte. „Toto je jediný proces v celém systému, který ještě není plně vyvinut. Všechny ostatní prostředky již existují v průmyslovém měřítku.“