Podle doporučení Evropské komise by Slovensko mělo lépe upřesnit opatření, s jejichž prostřednictvím chce dosáhnout plánované rozpočtové cíle. Rovněž je zapotřebí, aby se zaměřilo na střednědobý rozpočtový cíl do roku 2020.

V daném dokumentu se také uvádí, že pokud jde o oblast veřejných financí, zůstává pro danou zemi rizikem udržitelnost veřejných financí, a to zejména pro růst výdajů na důchody a zdravotní péči v důsledku stárnutí obyvatelstva.

Upozornění z Bruselu

Brusel ve svém doporučení upozornil na to, že na Slovensko se v současné době vztahuje preventivní část Paktu stability a růstu. Vláda v Programu stability očekává zlepšení celkového salda deficitu ve výši 0,7 % hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2018 na vyrovnaný rozpočet v tomto roce.

Evropská komise se domnívá, že na základě přepočteného strukturálního salda by mělo k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, podle plánu, dojít v roce 2020. Uvádí se, že Program stability počítá také s poklesem veřejného dluhu.

„Makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce, je realistický. Zároveň platí, že opatření nezbytná k podpoře plánovaných cílových deficitů na období do roku 2019 nebyla zcela konkretizována,“ míní EK.

Uvádí se, že rozpočet rovněž zahrnuje i nespecifikovanou kategorii výdajů, které jsou označovány jako tzv. rozpočtové rezervy. Evropská komise se tak domnívá, že právě to snižuje předvídatelnost při plnění rozpočtu. Podotýká však, že by Slovensko v roce 2020 mělo dosáhnout svého střednědobého rozpočtového cíle.

Z jarní prognózy, kterou vydala daná komise, navíc vyplývá, že v období 2019–2020 existuje riziko značné odchylky od požadovaného růstu čistých primárních veřejných výdajů.

„Slovensko dle prognózy dodrží dluhové pravidlo v roce 2019 i 2020. Počínaje rokem 2019 by měla být přijata nezbytná opatření, aby se dosáhlo souladu s ustanoveními Paktu stability a růstu,“ doporučuje EK.

A co další doporučení EK?

Brusel se zaměřil i na veřejné finance Slovenska. Ty totiž podle EK v dlouhodobém horizontu čelí středně vysokým rizikům v oblasti fiskální udržitelnosti. To je způsobeno zejména růstem výdajů na důchody a zdravotní péči, a to kvůli stárnutí obyvatelstva.

V této souvislosti komise uvedla: „Obavy týkající se dlouhodobé fiskální udržitelnosti důchodových systémů vzrostly poté, co parlament přijal změnu ústavy, s jejíž pomocí byl přijat důchodový strop a ruší se automatické navázání na střední délku života.“

Komise k věci dále dodala, že tím výrazně vzrostou i rizika v oblasti udržitelnosti. „Dosud nebyly předloženy žádné vyrovnávací opatření a nevypočítal se vliv na příjem ve stáří a na chudobu,“ podotkla.

Daný orgán však není jediný, kdo na růst výdajů upozornil. O situaci se zajímá i Rada pro rozpočtovou odpovědnost.

Oblast daní jako problém

Podle komise problematickou oblastí i nadále zůstává daňová disciplína, a to i navzdory určitému pokroku v boji proti daňovým podvodům. Daný orgán upozornil zejména na daňovou mezeru u DPH, která byla v roce 2016 ve srovnání s průměrem EU více než dvojnásobně větší.

„Přestože se očekává, že opatření plánovaná v rámci třetího akčního plánu přinesou pozitivní výsledky, některé z nich ještě nebyly realizovány. Zavedení elektronického daňového přiznání pravděpodobně sníží administrativní zátěž poplatníků, ale pokud nebudou provedena všechna plánovaná opatření, mohlo by to ohrozit celkový účinek,“ tvrdí EK.

Dle komise navíc strukturovaný rámec opatření v této oblasti politiky může zároveň pomoci omezit časté změny v daňovém zákoníku a přispět k jeho zjednodušení.

V neposlední řadě bylo v dokumentu uvedeno, že se dostatečně, v porovnání s jinými zeměmi EU, nevyužívá potenciál tvorby příjmů z environmentálního a majetkového zdanění.