Boje o Idlib

Boje o provincii Idlib, která je dosud pod kontrolou syrské opozice, probíhají už druhý měsíc. Úměrně upevnění pozic vládních vojsk podporovaných ruským letectvem roste kritika ze strany Západu. USA a EU obviňují syrského prezidenta Bašára Asada z humanitární krize, která vznikla v Idlibu následkem ostřelování. Pokaždé přitom připomínají, že už v říjnu minulého roku právě Rusko společně s Tureckem prohlásily tuto severní syrskou provincii za demilitarizovanou. Tehdy to zabrzdilo rozsáhlý útok syrské armády, ale Ankara na sebe vzala rozdělování teroristů a syrské opozice. Proces se však protáhl a idlibská oblast se znovu ocitla v rukách radikálů.

Moskva zatím dodržuje dohody s tureckou vládou a brzdí Bašára Asada před vojenskou operací k dobytí Idlibu. Bojovníci teroristické skupiny Haját Tahrír aš-Šám* (zakázaná v RF) toho využívají a několikrát se pokusili zaútočit. Koncem května byla ruská základna Hmímím opakovaně ostřelována teroristy. Kromě toho opozice obvinila syrskou armádu z použití chemických zbraní. Damašek to vše označil za provokaci.

V těchto dnech Belgie, Německo a Kuvajt požádaly o mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN, aby bylo přijato usnesení s výzvou k zastavení ostřelování Idlibu. Rusko však tuto iniciativu zablokovalo. „Takzvaná humanitární ,trojka’ nevyjádřila znepokojení, když nezákonně působící v Sýrii koalice srovnávala se zemí Hadžin nebo Baguz. ,Osvobozená’ Rakka dosud leží v troskách,“ okomentovali toto rozhodnutí ruští diplomaté. 

Peníze výměnou za reformy

Před dvěma roky, když armáda Bašára Asada s pomocí ruského letectva převzala kontrolu nad většinou země, vyvstala otázka: co dál? Moskva jako první začala řešit problém obnovy Sýrie po konfliktu: na tom závisí i stabilita v Evropě (včetně otázky uprchlíků) a bezpečnost Blízkého východu.

Perspektiva řešit problém uprchlíků díky pomoci poválečné Sýrii nezlákala Evropany. Syřané, kteří opustili svou vlast, se stěží budou chtít vrátit do zničených domů, aby marně hledali výdělek.

Užitek ze spolupráce v obnovování Sýrie však převládá nad obavami, jsou přesvědčeni odborníci z Ruské rady pro mezinárodní záležitosti (RRMZ). Ve studii Smířit nesmiřitelné: přístupy Ruska a Evropy k obnovení Sýrie, která (studie – pozn.) byla poskytnuta Sputniku, je vyjádřeno evropské i ruské stanovisko.

Problémy sémantiky

Joost Hiltermann, který se podílel na studii RRMZ a je vedoucím programu Mezinárodní krizové skupiny pro Blízký východ a severní Afriku, zná z první ruky náladu v syrské i v evropské společnosti. Připouští, že Asad za podpory Moskvy potlačil hlavní ohniska terorismu, ale obává se možného protahování operace v provincii Idlib na severovýchodě země.

„Režim by chtěl obsadit provincii, ale to se nepodaří bez pomoci Ruska. Moskva nedává zelenou rozsáhlému útoku a dává přednost postupnému osvobozování Idlibu, aby neohrozila své vztahy s Tureckem, které jsou pro ni důležité,“ uvádí Hiltermann.

Rusko zve Evropany k obnovování Sýrie, neboť se chce podělit o výdaje a snížit svou vojenskou přítomnost v zemi. Moskva tak ukazuje své zaměření na udržitelný výsledek. Strany však mají odlišné názory na zachování syrské státnosti.

Obnovou mají Evropané na mysli nejen stavbu nových budov, ale i rekonstrukci sociálního života. Moskva zve především k obnově zničených škol, nemocnic, sociálních a státních zařízení.

Takové nedorozumění bude pravděpodobně pokračovat a situace v Sýrii se může vyvíjet ve dvou scénářích. „Nelze vyloučit, že se Spojené státy pokusí udělat ze Sýrie ‚bažinu‘ pro Rusko, pokud Moskva nebude souhlasit s tím, že bude jednat v souladu s hlavní prioritou Trumpovy vlády v Sýrii, konkrétně s vyloučením íránské vojenské přítomnosti,“ říká Hiltermann. V takovém případě velké financování ze Západu nelze očekávat.

„Rusko i Evropa mají zájem na tom, aby se tak nestalo. Optimální variantou je uzavření rusko-turecké dohody o Idlibu, kterou podpoří Evropská unie,“ uvádí Hiltermann.

Odborníci z RRMZ se domnívají, že Moskva a Brusel by se také mohly společně věnovat vytvoření nové syrské ústavy a smířit Izrael s Íránem. Dobrou základnou pro jednání Ruska a EU je istanbulský formát za účasti Ruska, Turecka, Německa a Francie.  

Ruští odborníci z RRMZ Ruslan Mamedov a Taťjana Šmelevová uvádějí, že i kdyby Západ odmítl pomáhat v obnově Sýrie, Moskva najde způsoby, jak jí pomoci. „První a nejpravděpodobnější variantou je limitovaný proces rekonstrukce Sýrie vlastními silami za pomoci spojenců Damašku, kde hlavní roli hraje Írán. Další variantou, nejperspektivnější pro Rusko a Sýrii, je zapojení států Zálivu do společného financování rekonstrukce, což jim umožní vyrovnat vliv Íránu,“ předpokládají odborníci.

V každém případě bude nutné společně financovat obnovu Sýrie. Pouze podle předběžných údajů během téměř osmi válečných let republika utrpěla škodu ve výši 400 miliard dolarů. A ztracené kulturní dědictví je nenahraditelné.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce