Polsko se označuje za „vzorného vojáka“ NATO, píše Frankfurter Allgemeine Zeitung. Jde o to, že už vynakládá na obranu 2 % HDP, jak to požaduje aliance, do roku 2030 hodlá dokonce zvýšit tento ukazatel na 2,5 %. Varšava se chce stát přední vojenskou velmocí Západu ve východní Evropě, s níž budou muset všechny ostatní počítat. Ale zatímco v pozemních vojscích a letectvu je modernizace v plném proudu, polské vojensko-námořní síly za nimi zaostávají, podotýká Müller.

A tato nevyváženost se stává stále větším problémem, pokračuje autor. Polsko má zchátralé loďstvo. Hlavní jeho prostředky už ani nemá smysl modernizovat. Čtyři ponorky třídy Kobben jsou už přes 50 let staré a dvě fregaty byly postaveny v 70. letech. Jejich nahrazení bylo původně prioritním úkolem vlády, termíny se však neustále posunovaly, a proto nebylo dosud nic uděláno.

V rozhovoru pro polská média britský viceadmirál Clive Johnstone dvojsmyslně narážel na to, že v NATO nejsou spokojeni se stavem polského vojenského námořnictva. Trval na tom, aby si Varšava opatřila nejméně tři nebo čtyři fregaty, jichž bude možné použít na ochranu námořních svazků spojenců. Od Severního Atlantiku, kde je nutno čelit Rusku, až po pásmo konfliktů na jižním křídle ve Středozemním moři jsou vojensko-námořní síly nyní velmi vyžádané. Bude možná třeba provádět operace také v Černém moři, což ukázal konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem v Kerčském průlivu.

Chce-li Polsko hrát významnou roli v NATO, musí si opatřit bojeschopné loďstvo, zdůrazňují odborníci. V Polsku se ale názory politiků a představitelů Ministerstva obrany značně rozcházejí. Hlavním stoupencem posílení vojenského námořnictva je prezident Andrzej Duda. I když je podle ústavy vrchním velitelem, má přece Ministerstvo obrany prioritní právo hlasu v otázkách bezpečnostní politiky.

V souvislosti s tím byl jeho návrh nakoupit fregaty od Austrálie zamítnut, vysvětluje list. Přitom nejaktivněji proti tomu vystoupili polští průmyslníci, kteří se domnívali, že podobná transakce ovlivní proces výstavby lodí ve vlastních loděnicích.

Víc než to: v obranné koncepci Polska z roku 2017 není o vojenském námořnictvu ani slovo kromě jediné věty: „Vojensko-námořní síly sehrají významnou roli, když budou chránit naše pobřeží a nepříteli nedovolí, aby získal převahu v jižní části Baltského moře.“ Jinými slovy se námořnictvu připisuje jen pomocná, nikoli strategická úloha, vysvětluje Müller.

„Stačí to k tomu, aby se (Polsko) stalo přední vojenskou velmocí NATO?,“ ptá se autor. V každém případě má tato východoevropská země pro Západ velký strategický význam v případě vojenského konfliktu s Ruskem. Varšava také aktivně zve do země vojska NATO a trvá na jejich stálém rozmístění. Poláci počítají hlavně s podporou USA. V minulém roce navrhli šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi, aby rozmístil na severu Polska celou tankovou brigádu. Po znovusjednocení Krymu s Ruskem v roce 2014 se stalo východní křídlo pro alianci znovu klíčovým, zdůrazňuje autor.