Uvádí se, že celá kauza spočívá v tom, že Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) v loňském roce tomuto novináři uložil pokutu ve výši 20 tisíc korun, jelikož se prý nedostavil k podání vysvětlení. Pokuta byla Jaroslavovi Kmentovi tak uložena proto, že údajně dvakrát zmařil úkony trestního řízení a napodruhé dokonce prý podle ÚZSI reagoval urážlivě.

Danou rozvědku zaujal především jeden Kmentův článek. V časopisu Reportér totiž tento novinář zveřejnil příspěvek s názvem Tajné operace Andreje B., v němž psal o údajném zneužívání moci a plánovaných krocích českého premiéra Andreje Babiše, pokud jde o oblast bezpečnostních složek.

S pokutou Kmenta nesouhlasil, a proto se rozhodl věc řešit. V tomto kroku ze strany ÚZSI totiž viděl zastrašování a vynucování poslušnosti. 

Následně mu tak byla vysoká pokuta snížena. Rozhodl tak Vrchní soud v Praze, který danou částku snížil na tři tisíce korun. Tato částka je dle ÚS na „hranici bagatelnosti“ a dolním okraji jeho „rozlišovacího spektra“.

Když se ale Kmenta obrátil se stížností na ÚS, nebylo mu tak úplně vyhověno. Podle informací měl novinář v ústavní stížnosti vysvětlit, že ho v květnu minulého roku telefonicky kontaktoval muž, jenž tvrdil, že pracuje v ÚZSI a chtěl s ním mluvit o obsahu reportáže. Český novinář požadoval oficiální předvolání. Ve stížnosti poukazuje na neprofesionalitu úřadu, který měl stanovovat termíny, na něž již měl Kmenta jiné závazky. Dále v tomto dokumentu zdůraznil, že i přesto všechno nakonec vysvětlení podal, tudíž úkony trestního řízení nezmařil. I tak ale daný soud jeho stížnost zamítl.

„Návrh jsme zamítli, ale zcela jasně jsme konstatovali, že státní orgány se musí v každém případě vyvarovat takových postupů, které by zastrašovaly novináře, nebo které by takový dojem mohly vzbuzovat. Ten náš závěr, přesto, že jsme zamítli stížnost, je pro státní orgány závazný,“ okomentoval případ ústavní soudce David Uhlíř.

Ústavní soud se navíc domnívá, že postup ÚZSI během ukládání původní pokuty nebyl v pořádku.

„Panu Kmentovi by sice slušelo trochu více zdrženlivosti v jeho vyjadřování, nicméně státním orgánům sluší také více velkorysosti,“ dodal k věci Uhlíř.

Ústavní soudce poté konstatoval, že nedostatečná zdvořilost ze strany novináře vůči danému orgánu jen stěží může zasáhnout základy demokratického právního státu, kdežto určité postupy státních orgánů proti novinářům a svobodě tisku by naopak mohly mít mnohem větší dopad.

„Čili je tam velký rozdíl mezi naší jemnou výtkou vůči vyjadřování pana Kmenty a vůči postupu státních orgánů,“ uvedl Uhlíř.

Sám novinář se k rozhodnutí soudu vyjádřil na svém účtu na sociální síti. Tam napsal:

„Z rozhodnutí Ústavního soudu mám radost. Nešlo mi o výši pokuty, ale o princip. A v tom mi ÚS vyhověl. Mám jistotu, že stále žiji v právním státě – sice s obtížemi, ale za tu jistotu ÚS děkuji. Potvrdilo se, že šikana jako forma nátlaku na novináře není přípustná metoda.“

​K celé věci pak Kmenta ještě dodal, že mu šlo především o zachování svobody, respektování lidských práv a vstřícný a rozumný přístup státu.

Zdůrazňuje, že nebyl obviněn ani obžalován. „Byl jsem jen svědek, na něhož byl – podle mého soudu – vyvíjen nepatřičný nátlak. Proto jsem se obrátil na Ústavní soud,“ vysvětlil své počínání Kmenta a celou věc uzavřel.

Jaroslav Kmenta je český investigativní novinář, spisovatel a reportér. Jeho náplní práce jsou vnitropolitické kauzy, stejně jako propojenost politických, podnikatelských a mafiánských kruhů a odhalování korupce. Během jeho kariéry se mu podařilo rozkrýt již řadu kauz. Je autorem mnohých reportáží, ale také samotných knih.