Velvyslanec ve svém článku shrnuje poslední milníky čínsko-amerického obchodního napětí, které podle něj jednostranně iniciovala vláda Spojených států.

„Problematika obchodního napětí mezi Čínou a USA se stala faktorem nejistoty ovlivňujícím vývoj světové ekonomiky a země včetně České republiky, této problematice věnují velkou pozornost,“ upozorňuje Zhang Jianmin.

Podle něj obchodní napětí mezi oběma zeměmi zvyšuje nejistotu, která negativně ovlivňuje vývoj světové ekonomiky. Spojené státy přitom obvinil z šikany.

„Stále více a více lidí z různých zemí světa kritizuje obchodní šikanu ze strany USA, která je zkázou pro celý svět,“ napsal Zhang Jianmin.

Čínský velvyslanec své stanovisko zformuloval na základě bílé knihy „O čínském postoji k čínsko-americkým ekonomickým a obchodním jednáním“, kterou 2. června zveřejnila čínská vláda. Ta obsahuje čínský pohled na fakta a souvislosti ekonomických třenic mezi oběma zeměmi.

Problém pro světovou ekonomiku

Velvyslanec připomíná, že ekonomiky USA a Číny jsou těsně integrované a vytvářejí ucelený průmyslový řetězec. Americká obchodní opatření proti Číně proto škodí nejen Číně, ale i samotným Spojeným státům a zbytku světa.

„Obchodní válka nejenže nepřinesla Spojeným státům takzvané obnovení velikosti, ale naopak zvýšila výrobní náklady amerických podniků, zvýšila domácí ceny a ovlivnila růst americké ekonomiky a život svých občanů,“ píše Zhang Jianmin.

Velvyslanec se přitom odvolává na různé odhady, které varují před negativními ekonomickými důsledky pro Spojené státy i zbytek světa. Připomíná analýzu americké poradenské společnosti Trade Partnership, která ve své výzkumné zprávě z února 2019 uvádí, že pokud USA uvalí 25% clo na veškeré čínské vývozní artikly směřující do Spojených států, sníží se hrubý domácí produkt USA o 1,01 procenta, počet pracovních míst klesne o 2,16 milionu a výdaje čtyřčlenné rodiny se zvýší o 2 294 dolarů ročně.

Dále zmiňuje údaje Světové obchodní organizace, která předpovídá snížení letošního tempa růstu světového obchodu z 3,7 % na 2,6 %, a „Globální ekonomický výhled Světové banky“ z ledna 2019, jenž snížil prognózu globálního ekonomického růstu pro rok 2019 na 2,9 %. V obou případech je hlavním důvodem napětí v obchodních vztazích mezi USA a Čínou.

Jednají neupřímně

Zhang Jianmin dále obvinil Spojené státy z neupřímnosti a nedodržování slibů během obchodních jednání. Podle něj Spojené státy často braly svá slova zpět.

„Od zahájení ekonomických a obchodních jednání mezi Čínou a USA se podařilo dosáhnout velkého pokroku a obě země docílily konsenzu ve velké části obsahu, avšak došlo též k několika zvratům, které vždy vycházely z porušení konsenzů, z braní slov zpět a z nedodržování slibů ze strany Spojených států,“ uvedl.

Jako příklad uvedl porušení konsenzu, kterého dosáhly obě země 19. května 2018 o „nevedení obchodní války mezi oběma stranami“.

„Avšak po pouhých deseti dnech odvrhla americká vláda přes odpor domácí podnikatelské sféry a široké veřejnosti tento konsenzus a oznámila, že bude pokračovat v prosazování plánu navýšení celních sazeb,“ připomněl.

K podobné situaci podle něj došlo i o rok později 6. května 2019. Když obě strany dosáhly konsenzu ve většině otázek, Spojené státy „nezodpovědně obvinily Čínu z ústupu ze svého postoje“.

„Bez ohledu na rezolutní odmítání Číny (pozn. Spojené státy) nehorázně přijaly opatření pro enormní růst cel a zahrnuly některé čínské podniky do seznamu pro kontrolu vývozu, čímž dále posílily obchodní napětí.“

Jednání z pozice rovnosti

V této souvislosti rezolutně odmítl sankce vůči čínské společnosti Huawei a dalším čínským společnostem, „které USA uplatňují v rámci své doktríny ‚Long-arm jurisdiction‘ (Pravomoc dlouhé ruky) zbytečně ve jménu takzvané národní bezpečnosti“.

Podle něj je nutné, aby obě strany k vyjednávání přistupovaly z pozice vzájemné rovnosti, prospěchu a upřímnosti, při čemž se budou respektovat vzájemné stěžejní a důležité zájmy.

„Čínská strana zdůraznila, že při jednáních je třeba dodržovat vzájemný respekt, vzájemnou vstřícnost, rovnost a vzájemný prospěch,“ napsal velvyslanec.

Jako příklad uvedl obchodní vztahy s Českem, když obě země odmítly obchodní protekcionismus.

„Ve společném prohlášení Číny a Česka o navázání strategického partnerství mezi oběma zeměmi iniciovaly obě strany volný obchod, postavily se proti obchodnímu protekcionismu a prosazovaly řešení obchodních sporů prostřednictvím dialogu a vyjednávání,“ poznamenal.

Na závěr velvyslanec vyzval k uzavření vzájemně prospěšné dohody na základě principu win-win. Varoval ale, že jeho země je schopna čelit všem rizikům a výzvám.

„Čínský národ je civilizací s historií dlouhou více než 5 000 let a čínská ekonomika má obrovskou vitalitu a potenciál. Jako zodpovědná velmoc má Čína důvěru, odhodlání a schopnost čelit různým rizikům a výzvám, půjde dále po zavedené cestě reforem a otevírání se světu a bude ještě více přispívat ke krásným zítřkům svým i celého světa,“ uzavřel velvyslanec.

Salvy obchodní války

Dne 11. května americký prezident Donald Trump nařídil Úřadu amerického obchodního zmocněnce, aby zahájil proces vedoucí ke zvýšení cel na veškerý zbývající dovoz z Číny. Opatření se dotýká zboží, jehož roční hodnota dovozu činí zhruba 300 miliard dolarů. Již dříve Spojené státy začaly uplatňovat na dovoz čínského zboží v ročním objemu 200 miliard dolarů clo o výši 25 % místo dosavadních deseti. Čína později oznámila, že počínaje 1. červnem zvýší cla na dovoz amerického zboží v roční hodnotě 60 miliard dolarů.

Obchodní válka mezi USA a Čínou může ohrozit i Českou republiku. Podle prohlášení Svazu průmyslu a obchodu se evropský trh ocitne pod vyšším tlakem čínského zboží.

„Vyostření obchodního sporu USA a Číny dále zvětšuje nežádoucí překážky zahraničnímu obchodu, a to je pro ČR vždy špatná zpráva. Evropský trh se ocitne pod vyšším tlakem čínského zboží, které bude hledat odbyt. To může přímo ovlivnit i český trh,“ citovala v polovině května ČTK mluvčí Svazu průmyslu Evu Veličkovou.

To může vést k nárůstu záporného salda ČR s Čínou. Loni negativní obchodní bilance činila necelých 20 miliard eur. V roce 2018 český export do Číny dosahoval 56,137 miliard korun, zatímco čínský dovoz do ČR činil 568 mld. Kč.