Agentura uvádí, že ani zástupce Deutsche Bank, ani tisková služba Národní banky Venezuely nesouhlasili se poskytnutím komentářů.
Podle informací agentury v rámci dohody, která byla podepsána v roce 2016, Venezuela získala půjčku ve výši 750 milionů dolarů, jako zálohu Venezuela poskytla 20 tun zlata. Uvádí se, že Venezuela neplnila podmínky dohody, jejíž termín má vypršet v roce 2021. V této souvislosti se banka rozhodla, že předčasně dohodu ukončí a zabaví zlato.
V březnu média také uváděla, že Venezuela chce prodat zásoby zlata, aby posílila sankcemi poškozenou ekonomiku. Venezuelské značné zlaté zásoby se staly jedním z několika zdrojů tvrdé měny, což je rozhodující pro import, zároveň s tím, že prodej venezuelské ropy je silně omezen Washingtonem.
Podle anonymního zdroje, kterého citují média, nynější zásoby venezuelského zlata, které se nachází v trezorech centrální banky, činí asi 100 tun v hodnotě čtyř miliard dolarů. Zdroj očekává, že rezervy centrální banky se do konce roku vyčerpají, pokud Caracas bude pokračovat v dnešním tempu.
Hlava státu a ministr obrany prohlásili, že ozbrojené síly zůstávají věrné legitimní moci. Pokus o státní převrat byl neúspěšný a okamžitě bylo zahájeno jeho vyšetřování.
V lednu zemi zasáhla vlna protestních akcí proti Madurovi. Předseda parlamentu Juan Guaidó se tehdy sám prohlásil za prozatímního prezidenta země. Tento krok schválily USA a některé jiné země. Madura jakožto legitimního a úřadujícího prezidenta Venezuely podpořilo Rusko a řada jiných zemí, jako např. Mexiko, Čína, Turecko a Indonésie. V Moskvě označili „prezidentský status“ Guaida za neplatný.