Vedoucí političtí představitelé na Slovensku v souvislosti s možným ohrožením tranzitu plynu přes slovenské území nejednou vyjádřili obavy v souvislosti s výstavbou plynovodu Nord Stream 2. Považujete za dostatečné nedávné prohlášení Moskvy, podle něhož tranzit ruského plynu přes ukrajinské a slovenské území bude pokračovat?

Pellegrini: Slovensko provozuje tranzitní plynovodní systém, který je přímo napojen na ukrajinský systém. Uzavření nové standardní rusko-ukrajinské smlouvy o tranzitu zemního plynu po skončení stávající smlouvy o tranzitu plynu mezi Ukrajinou a RF na konci roku 2019 považuje Slovensko za velmi prospěšné řešení pro všechny zúčastněné strany. Nejvyšší představitelé NSR a RF se na svých setkáních pravidelně vyjadřovali k této otázce, přičemž v diskusích bylo cítit, že je zájem zachovat tranzit plynu přes Ukrajinu, i když za určitých podmínek. Toto pro nás představuje pozitivní signál. A. Merkelová na setkání se mnou loni ocenila roli ČR při reverzním zásobování Ukrajiny plynem a zdůraznila potřebu udržitelnosti plynovodních systémů na Ukrajině, které umožní dlouhodobý tranzit plynu přes její území. Kromě výše uvedených skutečností je třeba v podobném duchu vnímat i třístranné jednání EK-Ukrajina-Rusko v Bruselu koncem ledna 2019, kde ze strany ruského ministra ekonomiky a šéfa Gazpromu jednoznačně zaznělo, že mají zájem na tom, aby tranzit plynu přes Ukrajinu pokračoval i po roce 2019 po vyřešení všech právních sporů mezi Naftogazem a Gazpromem. Cesta k takové smlouvě je ještě dlouhá, může na ní vzniknout ještě řada překážek, avšak všechny pozitivní prohlášení, která vedou k dosažení nové dohody a zachování tranzitu plynu přes Ukrajinu a Slovensko, vnímáme v tomto směru jako povzbuzující signály.

V roce 2018 vzrostl obchodní obrat mezi Slovenskou republikou a Ruskou federací o 13,7 % a dosáhl tak úrovně 6 miliard dolarů. Jaký vliv měli protiruské sankce Západu a odvetná opatření ruské strany na naše vzájemné obchodně-ekonomické vztahy?

Vámi zmiňovaný propad se projevil v letech 2013–2016, když vzájemný obrat klesl o 53 %, tedy z 8,68 miliard eur na 4,07 miliard eur. Uvedený pokles však nelze přisuzovat pouze vlivu zavedených sankcí EU vůči Rusku, ale spíše prudké devalvaci ruského rublu, který měl negativní vliv na slovenský export, a zároveň propadu světových cen ropy, které způsobily výrazný pokles ruského importu, neboť je z 90 % tvořen energonosiči. Tyto faktory byly také negativně podpořeny sníženou investiční činností, menší spotřebou obyvatelstva a zavedením různých protekcionistických odvetných opatření ze strany Ruska. Pro slovenské hospodářství je však určující, že komodity tvořící hlavní složku našeho exportu nepatří na tzv. sankční seznam, který uvádí zboží, jež je zakázáno vyvážet do Ruské federace. Dopady sankcí, stejně jako i ruských protiopatření, byly a jsou ze strany slovenských firem kompenzovány přechodem na alternativní trhy (to se týká zejména automobilů). Zároveň vnímáme, že obnovení růstu světových cen ropy, stejně jako postupné obnovení hospodářského růstu v Rusku, se pozitivně odrazilo i na našem vzájemném obchodě. Ten v roce 2017 vzrostl o 18,8 % a podle dat ze Statistického úřadu SR v r. 2018 pokračuje v růstu na úrovni 14,7 %.
Sankce EU jsou konsenzuální reakcí na události v regionu – od anexe Krymu, přes konflikt na Donbasu, až po incident v Kerčském průlivu. Implementace minských dohod zůstává klíčovou podmínkou zrušení sankcí a dalších změn přístupu EU vůči Rusku. Slovensko bylo vždy součástí evropského konsensu, ale zároveň nikdy nevnímalo sankce jako plnohodnotnou politiku EU vůči Rusku, ale jako její nástroj. Myslíme si, že komunikační kanály musí zůstat otevřené, a to s cílem posílit spolupráci v oblastech společného zájmu a vést konstruktivní dialog v případě problematických otázek.

V posledních letech někteří přední slovenští politici nejednou prohlašovali, že Bratislava potřebuje mít vyváženou politiku se Západem i Východem. Začátkem května jste se v Bílém domě setkal s prezidentem USA Donaldem Trumpem. Myslíte si, že se vaší zemi podařilo nalézt zmíněnou rovnováhu ve vztazích se Západem a Východem?

Nepotřebujeme hledat rovnováhu, jelikož má slovenská zahraniční politika ve svém směřování jasno. Zahraniční politiku neděláme podle kompasu, ale vodítkem naší zahraniční politiky jsou zájmy SR. V tomto duchu je zahraniční politika SR, s přihlédnutím na naši geopolitickou polohu a také naši historickou zkušenost, založena na třech pilířích – členství v EU, členství v NATO a na podpoře efektivního multilateralismu. Na tom se nic nemění, s proto je to kontinuálně v programu každé slovenské vlády. Na druhé straně je pochopitelné, že i naše zahraniční politika je ovlivňována vnějším prostředím. Netřeba si zakrývat oči před skutečností, že události posledních let (zvlášť r. 2014) naši komunikaci ztížily, ovšem vždy, i v těch nejsložitějších chvílích, jsme tvrdili, že nemůžeme rezignovat na dialog, protože to by znamenalo, že jsme rezignovali na diplomacii. Mezinárodní řád, který vznikl po druhé světové válce, včetně jeho institucí a pravidel, se dostal pod tlak. V této situaci SR jednoznačně podporuje principy efektivního multilateralismu s centrálním postavením OSN a principy mezinárodního práva. Proto se Slovenská republika v tomto směru výrazně angažuje – aktuálně v rámci ročního předsednictví OBSE.