Podle jeho názoru se totiž Spojené státy americké rozhodly, že se doslova Bulharsku „dostanou do peněženky“.

„Rozhodly se (USA, pozn. red.), že se dostanou do peněženky a za osm velice drahých „vysavačů“ si z ní vezmou tři miliardy bulharských levů,“ uvedl politik během briefingu a vyzval k tomu, aby bylo odloženo uzavření smlouvy.

Politik také poukázal na to, že původní cena, na kterou bylo Bulharsko ochotné přistoupit, byla mnohem nižší (1,5 miliardy bulharských levů), ale nakonec se země rozhodla, že potěší USA, a to i na úkor vlastní národní bezpečnosti.

V předvečer pak Petkov srovnával stíhačky s nejdražšími domácími spotřebiči, které se USA snaží prodat Bulharsku.

Již dříve tento politik kritizoval daná letadla. Prohlašoval, že by Bulharsko s těmito stroji nikoho nevyděsilo a také negativně hovořil o technických vlastnostech tohoto amerického stíhací letounu F-16.

Den před tím Spojené státy schválily dodávky F-16 do Bulharska, a to v hodnotě 1,673 miliardy dolarů (více než 2,9 miliardy bulharských levů). Podle bulharského ministerstva obrany je to maximální finanční hranice a reálná cena prý bude nižší. Očekává se, že by se tato cena měla pohybovat kolem 1,2 miliardy dolarů. Ve specializovaném časopise o letectví, AERO, však přiznali, že by optimismus daného ministerstva ohledně ceny stíhaček mohl být marný.

Nákup amerických stíhaček

V minulosti se k ceně stíhaček vyjadřoval i bulharský ministr obrany Krasimir Karakačanov. Ten prohlásil, že cena F-16 navrhovaná USA je nepřiměřeně vyšší než ta, kterou očekávala bulharská strana. Uvedl to ve vysílání NOVA.

Bývalý bulharský ministr obrany Nikolaj Nenčev rovněž vyjádřil své pochybnosti o tom, že by Bulharsko vůbec chtělo tyto americké stíhačky kupovat. Podle jeho názoru „bylo jednání odsouzeno k neúspěchu od samého počátku“ a Sofie chce ve skutečnosti koupit švédská letadla. 

Rozhodnutí o nákupu F-16 bylo přijato v prosinci, meziresortní komise také zvažovala švédské Gripeny a italské Eurofightery. Bulharský prezident Rumen Radev označil postup výběru letadel za „hru na demokracii“ a „triumf lobbismu“ a některé opoziční strany také ostře kritizovaly volbu vlády.

Uvádí se, že původní cena, kterou byla země ochotna zaplatit za americké stíhačky, tvořila 1,8 miliardy levů (přibližně 920 milionů eur). Tamní parlament však poté souhlasil s tím, že je na nákup možné vyčlenit více peněz.