O iniciativě Filipa informoval v úterý server iHNED.cz. Podle něj novináři dnes mnohdy ohrožují demokracii, proto je nutné připravit legislativní změnu.

„Mediokracie vítězí nad demokracií. Potom budeme muset sáhnout k tomu, že kdo bude chtít být novinář, bude muset být zvolený. Každé čtyři roky se bude muset podvolit volbě,“ uvedl Filip.

Filip serveru potvrdil, že svůj návrh myslí zcela vážně. Podle něj se tato reforma má dotknout v první řadě veřejnoprávních médií.

„Nemyslím to ironicky. Myslím to úplně vážně, zejména ve veřejnoprávních médiích. Ta budou první,“ uvedl.

Filip připomněl, že novináře ve veřejnoprávních médiích, tedy v České televizi a v Českém rozhlase, platí občané z koncesionářských poplatků. Proto právě oni by měli zveřejňovat svá majetková přiznání už nyní, podobně jak to dnes činí poslanci nebo starostové. Detaily návrhu zatím ještě nemá.

Podle iHNED.cz se tento návrh zatím s podporou ve Sněmovně nesetkal. Pouze Josef Hájek z ANO odmítl Filipovu iniciativu podpořit nebo odmítnout, dokud nezíská více informací. Pirátský poslanec Tomáš Martínek volbu novinářů označil za nesmysl, ale připomněl, že jeho strana podala návrh na rozšíření kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) na kompletní hospodaření veřejnoprávních médií.

Filip proti Fridrichové

Dříve se Filip ostře ohradil proti příspěvku redaktory České televize Nory Fridrichové na Twitteru. Ta v pátek ironicky napsala, že by situaci v zemi uklidnily letenky zdarma pro generaci 40+ mimo země Evropské unie.

​„Kdybych to nevzal jako nejapnost, musel bych se ptát, kdo tady rozděluje společnost? Kdo tady vyvolává xenofobii? A kdo je fakt nechutný. Odpověď bych našel snadno, je to ona,“ napsal šéf KSČM.

Poslanec Václav Klaus ml. v úterý ráno požádal Radu pro rozhlasové a televizní vysílání k prošetření příspěvku redaktorky ČT Nory Fridrichové.

„Trochu toho donkichotství, pochopitelně se mi vysmějou,“ napsal Klaus. „Ale mě se fakt nelíbí, když ,veřejnoprávní’ redaktorka politického pořadu útočí na starší občany, že ,málo pokrokově’ volí ve volbách. A kdyby tady nebyli, tak…“ doplnil.

Vášně kolem ČT

Obě veřejnoprávní média již teď podléhají částečně veřejné kontrole. Poslanecká sněmovna schvaluje výroční zprávu o hospodaření ČT i zprávu o hospodaření ČRo. Generální ředitele ČT a ČRo vybírají rady ČT a ČRo, jejichž členy volí zákonodárci.

V lednu 2019, kdy Sněmovna projednávala výroční zprávu ČT za rok 2016, další komunistický poslanec Jiří Valenta obvinil televizi z neprůhledného způsobu jejího financování a publicistiky, která poškozuje společnost.

„Výslednice servírovaného mixu televizní netransparentnosti, neobjektivity, tendenčnosti, pokrytectví, polopravd či jiných druhů podprahového ovlivňování veřejnosti je potom těžko uvěřitelná. Bohužel toto se na obrazovkách České televize děje již dlouhodobě, nejen tedy od předmětného roku 2016,“ prohlásil tehdy poslanec.

Požadoval rovněž zveřejnění platů moderátorů Václava Moravce a Nory Fridrichové. Zveřejnění jejich platů požadoval i šéf soukromé TV Barrandov. Generální ředitel ČT Petr Dvořák však tyto požadavky odmítl.

„Tam se proti sobě staví dva principy. Princip transparentnosti a zveřejňování maximálního množství informací, které nějakým způsobem ukazují na čerpání veřejných zdrojů. Na druhé straně je ale princip ochrany osobních údajů a tyhle dva principy jdou v českém zákonodárství proti sobě. Já si myslím, že zveřejňování platů veřejně známých osob není dobrá cesta,“ řekl generální ředitel ČT.