Raskolnik Filaret Děnisenko nikdy nebyl „patriarchem kyjevským“ a není jím, řekl konstantinopolský patriarcha.
„Co se týče Filareta, byla mu navrácena hodnost biskupa jako bývalému metropolitovi kyjevskému. Takzvaný patriarchát kyjevský neexistuje a nikdy neexistoval... Domníváme se také, že nyní, když byla dána autokefalie, odpovědnost nese představitel církve Ukrajiny, metropolita Epifanij,“ řekl Bartoloměj I.
Bartoloměj I. uvedl, že všechny tomosy o autokefalii jiným církvím – ruské, srbské, rumunské, bulharské, gruzínské, řecké, polské, albánské, české a slovenské byly vydány konstantinopolským patriarchou „bez konzultací a diskuze na celopravoslavné úrovni“ a „tentýž postup“ byl při poskytování „autokefalie“ Ukrajině.
Bartoloměj I. prohlásil, že „již nejsou rozkoly na Ukrajině, protože všichni věřící obnovili své společenství s jednotnou, svatou, kafolickou a apoštolskou církví“.
Patriarcha také vyslovil přání znovu navštívit Ukrajinu a novému ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému popřál mnoho úspěchů v práci.
Setkání se zúčastnil Emmanuel Gallský.
Konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. předal 6. ledna Kyjevu tomos o autokefalii „nové církve“. Jak vyplývá z dokumentu, její jurisdikce platí pouze na území Ukrajiny, nemůže vysílat biskupy nebo zakládat farnosti za hranicemi. Existují i další omezení, kvůli nimž je nová struktura závislá na Konstantinopoli. V Ruské pravoslavné církvi nazvali takovou „autokefalii“ „dudlíkem“ a den podepsání tomosu tragickým dnem v dějinách pravoslaví na celé planetě.
Už po několika měsících Filaret Děnisenko prohlásil, že se „nová církev“ rozdělila. Podle jeho slov k tomu došlo kvůli nedostatečné komunikaci s Epifanijem, který porušil dohody dosažené v rámci takzvaného „sjednocujícího shromáždění“ v prosinci 2018. Filaret se přitom domnívá, že Epifanij není nezávislým představitelem. Prohlásil také, že nekanonická struktura, v jejímž čele on stojí a na jejímž základě byla vytvořena „nová církev“ Ukrajiny, dosud existuje. Sám Epifanij prohlásil, že v „nové církvi“ není rozkol.
V roce 1951 Ruská pravoslavná církev vyslovila souhlas s autokefalií Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku. Konstantinopolský patriarchát ji však akceptoval a požehnal jí až v roce 1998.