Deník MS se svém článku odkazoval na dokumenty československé Státní bezpečnosti (StB). Z nich totiž vyplývá, že měl Fernyhough v 60. letech s tímto orgánem spolupracovat. Dotyčný v té době vykonával funkci poradce britského labouristického premiéra Harolda Wilsona. Wilson stanul ve vládě v letech 1964–1970 a poté opět v období 1974–1976. Mezi lety 1964 a 1967 byl Fernyhough parlamentní tajemník Wilsona, přičemž jeho náplní práce bylo jednat za předsedu vlády s poslanci.

Státní bezpečnost a krycí jméno špiona

Fernyhough si ve službě vysloužil krycí jméno Koza. Uvádí se, že úplně poprvé byl s tímto mužem navázán kontakt v roce 1958, kdy působil ještě jako poslanec za Labouristickou stranu.

Kontakt a spolupráce s tímto mužem se však neobešla bez potíží. Zejména navázání spolupráce provázely jisté problémy, jelikož Fernyhough s tajnou službou Československa až do roku 1966 moc spolupracovat nechtěl. Ve stejném roce ho však Stb kontaktovalo znovu a jeho postoj se poněkud změnil.

Podle informací, které jsou uvedeny v dokumentech, měli českoslovenští špioni od Fernyhougha získat cenné zprávy, které se týkaly situace kolem libry. Nutno podotknout, že tyto informace získali v době, kdy hrozilo nebezpečí její devalvace. Stejně tak se mělo špionům podařit z dotyčného dostat informace o britsko-amerických vztazích, a to včetně telefonického rozhovoru mezi premiérem Haroldem Wilsonem a americkým prezidentem Lyndonem Johnsonem.

Nezvyklá odměna

Co však Fernyhough touto spoluprácí získal? Budete se divit, ale podle deníku MS získával dotyčný za své služby jen skromné odměny. Většinou se tak jednalo o alkohol či čokoládu. Zdroje však tvrdí, že v roce 1967 měla tajná služba Fernyhoughovy a jeho rodině zaplatit dovolenou v tehdejším Československu.

Jak tomu ale bývá, vliv Fernyhoughův v britské politice postupně klesal, což mělo za následek to, že o spolupráci s ním měli českoslovenští špión stále menší zájem. Vyplývá to i z dokumentů z českého Archivu bezpečnostních složek, na které britský deník rovněž poukazuje. Nakonec se tedy stalo to, že se StB v roce 1972 rozhodla, že již neexistují důvody pro rozvoj spolupráce s tímto labouristickým politikem.

Kolik takových špionů vlastně bylo?

Podle informací není případ spolupráce zahraničních politiků s StB ojedinělý. Již dříve Mail on Sunday totiž informoval o tom, že s československou komunistickou rozvědkou spolupracoval v 60. letech i současný britský labouristický poslanec Geoffrey Robinson. I on měl StB poskytnou desítky zpráv, které zahrnovaly i vysoce citlivé informace o jaderných zbraních. Když to však vyšlo najevo, Robinson tato obvinění popřel.

V loňském roce se zase objevila podobná informace v deníku The Sun. Ten tehdy psal o tom, že se šéf britských labouristů Jeremy Corbyn v 80. letech nejméně třikrát setkal s příslušníkem StB. Corbyn na svou obranu ale podotkl, že šlo o nedorozumění. Podle svých slov považoval dotyčného příslušníka za československého diplomata a vyvrátil, že by mu poskytl nějaké tajné informace.