V létě 2016 měla stovka žen ve věku 30 až 60 let štěstí. Strávily bezplatně šest dnů ve čtyřhvězdičkovém hotelu v Kalifornii. Rekreaci zaplatily Kalifornská univerzita a Lékařská škola při newyorské nemocnici Mount Sinai, jejíž pracovníci prováděli výzkum. Účastníci experimentu museli jen dát krev na zkoušku před rekreací a hned po ní, a pak třikrát v průběhu roku odpovídat na otázky o tom, jak se cítí.
Ozdravovací účinek dovolené se zachovával v průběhu deseti měsíců.
O dva roky později poslali rakouští vědci dvacet dobrovolníků na čtyři dny do horských lázní. Stejný počet jich zůstával doma. A dokonce i tak krátká dovolená, nezávisle na to, kde ji strávili, měla dobrý účinek. Úroveň stresu se snížila v obou skupinách. Přičemž účinek se zachovával i 45 dní po dovolené.
Ne každá dovolená je ale stejně prospěšná, zjistili vědci z Helsinské univerzity. Není-li odpočinek pravidelný a trvá-li méně než tři týdny ročně, může to v budoucnu zapříčinit předčasnou smrt na infarkt a mozkovou mrtvici. Vědci rozebrali údaje jednoho tisíce mužů z rizikové skupiny, kteří měli srdeční a cévní choroby. Ukázalo se, že kladný účinek sportování, správné výživy a pravidelných lékařských vyšetření se značně snižuje v případě, když člověk málo odpočívá. Podle výsledků výzkumu ti, kdo odpočívali méně než 21 dnů, umírali o 37 procent častěji.
Podle názoru britských odborníků potřebuje člověk dovolenou po každých 62 pracovních dnech, tedy přestávka mezi dovolenými nesmí přesahovat tři měsíce. V opačném případě roste agresivita, snižuje se pozornost a slábne imunita.
Přitom dokonce i krátké čtyřdenní dovolené značně snižují úroveň stresu a zlepšují náladu. Zotavovat se příliš dlouho by ale člověk neměl. Nizozemští vědci zjistili, že rekreace delší než čtrnáct dní má slabší účinek, než krátkodobá. Kromě toho vzniká jistá únava z rekreace.
Výzkumníci pozorovali šedesát dobrovolníků, kteří byli na dovolené 15 až 24 dnů. Byli mezi nimi milovníci jak aktivní rekreace a extrémních druhů sportů, tak i pasivního ležení na pláži. Všichni účastníci průzkumu odpovídali periodicky na otázky o zdraví a náladě. Když se vrátili domů, prodělali ještě několik testů, ale už v laboratoři.
Ukázalo se, že optimální dobou rekreace je sedm dní. Po prvním týdnu rekreace měli dobrovolníci nejlepší zdravotní ukazatele a nejlepší náladu. A pod 12 dnech začal tento příznivý účinek mizet. Účastníci experimentu si stěžovali na únavu a cítili se špatně. Kromě toho většina dobrovolníků, zejména ti, kdo si zvolili rekreaci na pláži, přibírali na váze – průměrně asi jeden kilogram týdně. A to už je citelné poškození zdraví, zdůrazňují vědci.